Pachuť v mých ústech byla nesnesitelná, donutila mě otevřít oči a hned na to jsem se lekla. Blake seděl u mojí postele a pozoroval mě. Žádné emoce v jeho obličeji nebyli, jen prostě seděl a zíral mi do očí.
"Jak ti je?" Položil mi otázku a nijak se jeho výraz nezměnil. Neustále mě pozoroval jako kořist.
"Divně... au." Když jsem promluvila začala mě bolet čelist. Protočil očima a pohladil mě po obličeji.
"Za to se omlouvám, byl jsem naštvaný." Prohodil a zmáčkl mi bolavé místo, zasyčela jsem a odvrátila hlavu.
"Dobře." Povzdechla jsem, pomalu jsem si začínala uvědomovat co se stalo. Přijel a já byla totálně sjetá.
"Ale to neznamená, že už se to nestane. Bývám často naštvaný." Zle se pousmál a zvedl se. "Jo a jdi se umýt, smrdíš." Zavrčel a odešel z místnosti. Paralyzovaně jsem ho pozorovala. Nevěděla jsem co říct, jak se omluvit, jak ho seřvat. Nevěděla jsem co mám dělat. Byla jsem naprosto myšlenek zbavená. Zvedla jsem se z postele a v té chvíli jsem poprvé cítila nějaký pocit. Byla jsem nahá. Neměla jsem na sobě vůbec nic. Vylekaně jsem si okolo sebe obmotala peřinu a šla do koupelny, kde nebylo připravené, žádné oblečení. Určitě mi ho donese až se budu koupat.
Mýlila jsem se. Vylezla jsem ze sprchy a peřina byla pryč. Parchant. Sedla jsem si na záchod a jen tak tam seděla. Styděla jsem se vyjít nahá, co kdyby mě uviděl.
"Tak dělej už!" Zaťukal na dveře. Byla jsem ráda, že zaťukal, mohl tam taky jen tak vtrhnout a nedat o sobě vědět. Polkla jsem. Věděla jsem, že nemám na výběr. Rukou jsem si zakryla nejintimnější partie a otevřela dveře. Jeho kávové oči si mě prohlíželi ze shora až dolů. Cítila jsem, jak mi červenají tváře. "Ruce dolů." Klidně řekl a já zavrtěla hlavou. "Hned!" Trochu zvýšil hlas až ve mně hrklo.
"Proč?" Zašeptala jsem se studem. Nechtěla jsem to udělat. Neudělala jsem to nikdy dřív, tak proč bych měla teď?
"Protože jsem to řekl a chci vědět co nabízím." Co nabízí?! To snad nemyslí vážně. Zvedla jsem hlavu a ponořila se do jeho očí, chtěla jsem z něho dostat jakoukoliv emoci. Cokoliv co bych proti němu mohla použít. Ale nic v nich nebylo. Jen prázdno. Nadechla jsem se a pomalu nechala sklouznout své ruce dolů. Sebevědomě jsem mu koukala do obličeje, zajímala mě jeho reakce. Nemám co ztratit, buď budu zase na ulici nebo mu ukážu kdo já jsem.
"Ještě něco?" Zavrčela jsem. Zněla jsem odvážně, ale oba dva jsme moc dobře věděli, že to byla jen přetvářka, která mi nevydrží déle jak minutu.
"Vlastně jo, otoč se. Když všechno, tak všechno." Rukou naznačil, abych se otočila. Udělala jsem tak. Potichu zamručel a plácl mě přes zadek. Pípla jsem. Nečekala jsem to. Vrátila jsem se do koupelny a zabouchla po sobě dveře.
"Včera si takhle odtažitá nebyla." Zasmál se. "Věci máš na posteli, pak přijď do kuchyně." Klidně řekl a jeho kroky se oddalovaly. Opřela jsem se o dveře a koukla se z okna. Pršelo a ťukání kapek mě uklidňovalo. Vzdala jsem válku mezi svými myšlenkami a šla jsem do 'svého' pokoje.
Nad těmi věci jsem se zděsila. Černé sexy prádlo s černými silonky a podvazky. To si na sebe nikdy nevezmu. Vedle postele byli lesklé černé lodičky s vysokými jehlami. Vykulila jsem nad tím oči. Sebrala jsem odvahu a narvala se do toho. Je to prostě chlap co živí nebožačku, tak si to chce prostě zpříjemnit.
Opět jsem se mýlila. Došla jsem do kuchyně a u stolu již neseděl sám. Sedělo tam dalších 11 dívek ve stejném oblečení jako já. Došla mi slova.
ČTEŠ
Rhiannon
RandomPříběh o zlomené Rhiannon, která nevidí už nic barevně a jejím životem se staly drogy. Ale přece jen se objeví někdo, kdo to s ní nevzdá. Přestane být Rhiannon tvrdohlavá a nechá si pomoct?