|6| * //-Tři těla-\\

25 3 0
                                    

Se spoutanýma rukama jsem byla pohozena do rohu skladiště. Natashu položili vedle mě a Diego s kumpánem odešel na druhou stranu. Nohou jsem šťouchala do krásné zrzky. Pomalu otevřela a oči a chtěla vykřiknout. Rychle jsem zašeptala ,,shh" a ona pochopila, že bude lepší být ticho. Ukázala jsem jí svá pouta aby pochopila, že vše závisí jen na ní. Vyděšeně přikývla a bylo to jasné. Měly jsme plán. Teď jen doufat, že dvě nešťastné dívky co se znají sotva den, spolu dokážou spolupracovat.

,,Tak je připrav a půjdeme na věc. Počkám v autě, na tohle nemám žaludek." Pronesl Diego a Natasha nabírala na dechu. Mám pocit, že nás nečeká nic hezkého.

Diegův pejsek poslušně došel až k nám a úchylně se uculil. Důležité bylo zachovat klid. Natasha dělala, že pořád spí a já se na španělského psa mračila. Zvedl mě za spoutané ruce a přičichl mi k vlasům.

,,Tady stůj a nehýbej se." Poručil mi a klekl si k rusce. Natasha zakřičela a skočila na něho. Začala ho mlátit a on jí dal pěstí, která jí opět uspala. Polilo mě horko. Tohle nejsou lidi co by si hráli na slušné vychování. Nenapadlo mě nic jiného než rychle zareagovat a ruce s pouty přehodit španělovi přes krk a začít ho škrtit. Byl moc silný a můj improvizační plán úplně nedopadl. Ralf si mě přehodil přes záda a já tvrdě dopadla na zem. Bylo mi jasné, že nemám šanci vyhrát a tak jsem se uklidnila. Z rohu skladiště bylo slyšet tleskání a posměvačný smích.

"Já jsem říkal, že v tobě něco je." Přistoupil ke mně Diego a zklamaně pozoroval Ralfa. "Sice nejsi první co se pokusila utéct, ale jsi první, které došlo, kdy přestat." Pokračoval a klekl si ke mně. "Jen už to nedělej, byla by škoda té tvé tvářičky." Dodal a pohladil mě po tváři. Měla jsem z toho mostu raději skočit.

"Co po mně chcete? Proč jsem tady a proč jste tak strašně agresivní. Vždyť jsme ženy, vy ubožáci." Odvrátila jsem hlavu, aby mě přestal hladit.

"Ženy? V našem světě už nejste ženy. Jste majetek a pokud chceš respekt, musíš si ho zasloužit. Blakeovi holky jsou vždycky problém, proto je mám nejraději. Víš jak jsem poznal, že jsi něčím zajímavá? Blake tě chtěl schovat, a já musím přijít na to proč. Proč nechtěl, abych si tě vybral. Kdyby si tam seděla s těmi holkami, ani si tě nevšimnu." Povýšeně se pousmál a stoupl si. "Nemusíš se bát. Nechci s tebou spát. Mám raději ubrečené lišky..." Odmlčel a koukl po spící Natashe. "... Než dravé pumy." Dokončil větu, otočil se na Ralfa a luskl prsty. Rafl okamžitě vyndal z kapsy klíčky a podal je Diegovi. Opět si ke mně klekl a naznačil abych mu podala ruce. Tohle mě děsí ještě víc. Proč mě chce odpoutat, když jsem se snažila utéct a napadla jsem jeho řidiče. "Pokus se utéct a zastřelím tě. Jsi zajímavá, ale ne nenahraditelná." Řekl vážně a pomalu otočil klíček a pouta dopadli na zem.

"Proč jste mě odpoutal?" Ani jsem se nehnula. Beru to zpět, nechci umřít. Chci zpátky k Blakeovi.

"Chci ti něco ukázat." Stoupl si a podal mi ruku abych mohla vstát. Jeho tón hlasu už nezněl tak strašidelně. Je to sociopat. Jediné co mě drželo, před totálním zhroucením bylo to, že zítra ráno se vrátím k Blakeovi a Diego nemá zájem o mé tělo. "Ralfe, udělej něco s ní." Nohou lehce ťukl do Natashy. "A nebuď moc hrubý ať moje liška není zohyzděná." Kývl na svého pasáka a začal kráčet ke dveřím. "Ty pojď se mnou." Zamumlal a já neměla na vybranou.

"Udělám co chcete, ale neubližujte jí." Zastavila jsem se a otočila se na Natashu. "Nechte jí být a slibuju, že nebudu odporovat." S vážným výrazem jsem se po něm podívala.

"Ty uděláš co chci tak i tak." Zasmál se a začal pokračovat. Moje vnitřní já po mně řvalo: Vykašli se na ní, ani jí neznáš! Ale zároveň prahlo po její záchraně. Rafl byl ode mě půl metru a v opasku měl zbraň. Nedělej to, Rhiannon. Říkala jsem si v duchu. Nikdy se neposlouchám. Rychle jsem skočila k Ralfovi a vzala mu pistoli z opasku. Co to sakra dělám. Nikdy jsem v ruce zbraň neměla. "Copak? Chceš nás zastřelit? Nevíš kde jsi, neznáš heslo ke dveřím. Nikdy se odsud nedostaneš a zemřeš hlady nebo žízní. Zemřeš tu ty a i tvá kamarádka." Poklidně řekl a Ralf udělal dva kroky vzad s rukami nahoře.

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Mar 16, 2020 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

RhiannonKde žijí příběhy. Začni objevovat