(385 slov)
V minulé kapitole: Ty jeho oči, no bože. Stop Claire, přestaň. Je to debil,i když pěknej, ale i tak nech ho být.
,,Dobrý den Claire" mile mě pozdraví.
,,Dobrý den" já až tak mile neodpovím.
-
-
,,Claire??" zavolá na mě Will.
,,Ano?" s falešným úsměvem se na něj podívám.
,,Přineste mi vodu" asi zapomněl kouzelné slovíčko nevychovanec jeden.
,,Jistě" utíkala jsem do kuchyně pro vodu. Nejraději bych mu tam dala kyanid.
-
-
Když všichni večeřeli a já neměla práci, šla jsem se podívat na hvězdy. Byl to uklidňující pocit, být tam sama a poslouchat šumící moře.
,,Je to nádhera viď?" přišel Rowley.
,,To je, až na tu blížící se bouřku. Za chvilku jsem zpátky." usmála jsem se a utíkala jsem oznámit počasí panu Smithovi.
-
-
,,Pane, něco na nás jde. Velká bouřka, měli bychom se vrátit" vyděšená z bouřek jsem oznámila tuto novinku.
,,Ale prosím vás, chtěli jsme doplout až na ostrov Angel, teď to otáčet nebudeme." směšně mi odpověděl.
,,Dobře" při odchodu jsem sklopila hlavu.
-
Najednou se rozpršelo a celá jachta se začala kymácet.
,,Rowley já to říkala" řekla jsem to Rowleymu, když jsem se vrátila ,abych pozorovala opět hvězdy.
Není možné jak rychle se zatáhlo.
,,To je romantická situace a tobě to tak sluší" Rowley se na mě kouknul a políbil mě.
Odtáhla jsem se ..
,,Rowley jsi milý, ale já...tohle ne" smutně jsem zareagovala na nečekanou a nepříjemnou situaci.
,,Ale ne, chceš mě. Já to vím." chytl mě za ruku a přitlačil mě ke zdi a začal mě líbat.
,,Nech mě být" mezi polibky jsem na něj řvala.
Loď se kymácela, ale Rowley stál jako přibitý.
,,Co to tu máme?" ozve se mi Willův hlas.
,,Nech nás a vypadni" zařval na Willa Rowley.
,,Pomoc" se slzami v očích jsem zašeptala na Willa.
Will dal Rowleymu pěstí a začali se rvát .Nevěděla jsem, že se Will umí takhle prát.Myslela jsem, že má na to ochranku.
,,A teď vypadni, ať jsi od Claire co nejdál" strčil do něho.
Měl koutek od krve.
-
-
,,Děkuju moc. Není ti ni??" ubrečená jsem ho objala.
Když v tom.....
Loď se zakymácela a já v jeho objetí přepadla přes palubu. Společně jsme dopadli do černého oceánu. To nemůže být pravda. Jediné co si pamatuji, byla vzdalující se jachta.Potom už mě pohltila černočerná tma.
ČTEŠ
Vlna naděje
AdventureVšední brigáda se pro 17 letou Claire stane velmi nebezpečnou.Společně s náfukou Willem ztroskotají na neznámém ostrově a začínají se zbližovat.Ale pobyt jim překazí spoustu nečekaných událostí.Doufají, že se jednou dostanou zpátky domů,ale časem ch...
