(516 slov)
V minulé kapitole: ,,Dobrou noc"otočila jsem se na levý bok směrem na moře
,,dobrou"oslovil mě již rozespalý Will
-
-
,,Mám hlad"lehl si na pláž a celé dopoledne se nezvedl.
,,Tak buď chlap a vzchop se ! Běž chytnout rybu nebo běž pro banány.
,,Ani mě nehne"usmál a schoval se pod své šedivé triko.
,,Jak jinak"ušklíbla jsem se a šla pro banány sama.
-
-
,,Sežeň dřevo,uděláme oheň"stále říkám ,co má Will dělat.
,,Bože"zvedl se a bouchl se o větev.
,,AU"začal si hladit místo střetnutí a šel směrem ke mně.
,,Nešiko"usmála jsem se na něj a vyšli jsme směrem do lesa.
Posbírala jsem nějaké banánové listy a suché klacíky.Will sesbíral staré kmeny.
-
-
Klasickou metodou z filmů jsme se pokoušeli rozdělat oheň ,ale moc se nám to nevedlo.
,,Au"lehce sebou cukl.
Viděla jsem krev stékající po jeho dlani.
,,Ukaž mi to"chtěla jsem se podívat na jeho zranění.
,,Bože,to nic není"vysmekl se a pokračoval v rozdělávání.Samozřejmě nezapomněl jeho ironický úšklebek.
,,Hele přestaň, jo??"lehce jsem zvýšila hlas
,,Co je??"odpověděl mi opět s úšklebkem.
,,Když ti chci pomoct a nebo když ti něco řeknu,tak se ke mně chováš jako k největší krávě.Nejsem taková.Jak jsem si taky mohla myslet, že by jsi se změnil."oplatila jsem u úšklebek.
,,Potom si klidně vylejvej srdíčko,ale teď přines víc suchého listí ,protože to chytlo"radostně pronesl.
,,No tak to se ti povedlo"zvedla jsem se a utíkala pro listí.
-
_
Byla jsem hodně překvapená,když jsem našla v pasti krysu.Nebyla velká,ale ani ne malá.
-
-
,,Hele co jsem ulovila"šla jsem směrem k Willowi,který dělal úpravy na našem přístřešku.V ruce jsem držela za ocas krysu.
,,Fuj,běž s tím ode mě"a předvedl zvracení.
,,Vím že jsi zvyklej na kaviár,ale alespoň je to maso."položila jsem krysu na mojí provizorní kuchyňku
Kuchyňka vypadala asi takhle-velký kamen a ohniště.
....
Nebylo to jako v KDO PŘEŽIJE,že by jsme měli hrnec a všchny potřebné věcy.No taky kde by jsme je vzali.Ono nic na tom ostrově nebylo lehké.Třeba ta past.Na kurzech mi to šlo,ale tady bez instruktora a bez materiálu mi to tolik nešlo.Ale alespoň jsem něco chytilo.Nejsem egoista,ale jsem na sebe pyšná.
Celé odpoledne jsme strávili flákáním se.Sem tam jsme šli pro banány a já si šla zaběhat.Ono to není moc pohodlný jen v žabkách ,a tak jsem si je sundala a proběhla se jenom po pláži.Písek příjemně hřál a já se snažila myslet na to,co je na tomhle ostrově pozitivního.
-
,,Pojď do vody"řve na mě Will z vody.
,,Za chvilku" v opalovací poloze jsem na něj zakřičela.Když jsme ztroskotali ,tak jsem měla jen uniformu.Je to polo-triko a kalhoty ,a také žabky.Když jsme měli s lidma z lodi(s personálem) trochu volna ,zchladili jsme se ve vodě.Proto jsem vždy nosila pod uniformou plavky. A za to jsem neskutečně ráda.Aspoň se tady nemusím promenádovat v spodním prádle.
Z kalhot jsem udělala kraťasy a z polo-trika tílko-kratší.
Takže jsem se tam válela v plavkách a opalovala se.Musím říct že Will byl v kraťasech k nakousnutí.Měl vypracované břicho,trochu delší vlasy a snědou pleť.Nikdy jsem si toho nevšimla,ale je to pravý BEACH BOY.
-
,,Na co zíráš"smál se a šel směrem ke mně.
,,Je to zakázaný??"začala jsem se smát.
,,Asi ne,ale něco za něco. Ty se díváš,a tak já můžu taky "mrknul na mě
,,Dohodnuto"podali jsme si ruce a začali se smát
Někdy je Will strašně super, ale někdy je na zabití.A to je možná to.co nechápu a odrazuje mě to na něm.
ČTEŠ
Vlna naděje
AbenteuerVšední brigáda se pro 17 letou Claire stane velmi nebezpečnou.Společně s náfukou Willem ztroskotají na neznámém ostrově a začínají se zbližovat.Ale pobyt jim překazí spoustu nečekaných událostí.Doufají, že se jednou dostanou zpátky domů,ale časem ch...