Vlna naděje

KAPITOLA 3-JSEM V PEKLE?

( 605 slov)

V minulé kapitole: Loď se zakymácela a já v jeho objetí přepadla přes palubu. Společně jsme dopadli do černého oceánu. To nemůže být pravda. Jediné co si pamatuji byla vzdalující se jachta. Potom už mě pohltila černočerná tma.

,,Claire??" vzbudí mě něčí hlas.

Kašlající, s pískem všude i v krku jsem se probudila. Viděla jsem rozostřenou postavu, která se nade mnou skláněla.

,,Jsi v pohodě?Bolí tě něco?" opět se mě zeptá někdo, čí obličej nemůžu rozpoznat.

,,Asi jo" pomalu jsem se chtěla zvednou,ale byla jsem hodně slabá.

,,Jen jsem slabá" unaveně řeknu postavě,jejíž obličej začíná být ostřejší.

,,OK" postava se zvedla a odcházela směrem ode mě.

-

-

,,Bože" se strašnou bolestí hlavy jsem se zvedla z tvrdé země, na které jsem strávila několik hodin. Byla jsem v polospánku, ale byla jsem tak vyčerpaná, že jsem nebyla schopná pohnout ani nohou.

,,Dobrý jitro" ozve se mi známý hlas.

,,Wille?Jsi to ty?" zeptám se, protože stále vidím trochu rozostřeně.

,,A kdo jiný by to byl?Jsi snad slepá?" celkem hrubě mi odpověděl.

,,Tak sorry, že vidím rozmazaně." vyjela jsem po něm.

Pomalu jsem se zvedla. To co jsem viděla mě vyděsilo, ale i pohladilo po duši.

Palmy, šumící moře, hebký písek a sexy kluk s vypracovaným tělem a velkou dávkou ješitnosti.

-

-

,,Chvilku jsem myslel,že jsi mrtvá" začal se smát.

,,To by se ti líbilo co?A vůbec, kde to jsme?" vyděšeně jsem se zeptala.

,,Jak to mám ty chytrá vědět?" vyplázl na mě jazyk a dál pokračoval v jedení něčeho divného.

,,Super,takže jsem ztvrdla s totálním debilem na ostrově,a ani nevíme jak se jmenuje." smála jsem se.

,,Pozor slečinko na jazyk.Myslíš,že taky chci tvrdnout zrovna s tebou?" hodil na mě spalující pohled.

,,Bože,jak dlouho jsem spala?" ztracená v čase jsem se zeptala na otázku,na kterou jsem vůbec netušila odpověď.

,,Nevím,asi půl dne" odpověděl.

Tak fajn jsem na ostrově s blbcem, kterej myslí jen na sebe. Vůbec nevím, kde to jsem a kolik je hodin. Jsem v pekle??

,,Byl jsi se podívat po okolí?" zeptala jsem se.

,,Jen kousek. Sehnal jsem si trochu ovoce. Teda myslím,že je to ovoce." divně se podíval na věc, kterou držel v ruce.

,,No, tak snad to není jedovatý" smála jsem se

,,Snad" přidal se k mému šílenému smíchu.

V této chvíli jsem se cítila v pohodě. Oba jsme se smáli a nebyli na sebe naštvaní.

,,Měli bychom si postavit přístřešek,ne??" byla to věc,co jsem okoukala z filmů.

-

-

Myslela jsem si, že dám pár dřev k sobě a na to položím listy, ale ono to tak jednoduchý není.

Našli jsme nějaké dva kmeny mezi které jsme strčili menší kmen. Našli jsme ho v lese,takže nevím, jak dlouho bude trvat, než se rozpadne.

Do země jsme zatloukli silné větve a pokračovali jako ve filmech.

,,Pomůžeš mi s tím stromem?" řvala jsem na Willa.

,,To zvládneš" usmál se a dále se věnoval své další svačince.

-

-

Když byl přístřešek hotový, dala jsem si nějaké banány a také mango co Will přinesl. Můžu doufat, že to neotrávil. Celkem by mi to k němu sedělo.

Udělala jsem úplně primitivní past na hlodavce. Chodila jsem na kurzy pro přežití v divočině.  Aspoň jsem využila znalosti, které jsem myslela, že mi v životě budou k prdu.

Poblíž pláže jsem našla studánku s  vodu, takže pitnou vodu jsme měli.

Potom jsem šla spát a přemýšlela jsem nad důležitými věcmi, které se musí zítra zvládnout. Chytnout si nějakou potravu, ale hlavně rozdělat oheň. A pomůže mi s tím Will?

Dneska mi celkem pomohl, až na jeho časté svačinky.

-

-

,,Dobrou noc" otočila jsem se na levý bok směrem k moři.

,,Dobrou" oslovil mě již rozespalý Will