Konečně jsem se dobelhala do kuchyně a udělal si kakao, já vím, jsem na to už stará, ale kafe mi prostě nechutná. Když jsem dopila, dala jsem špinavé nádobí do myčky a vrátila se do pokoje. Oblékla jsem si džíny a zeleno - šedé tričko s tříčtvrtečním rukávem a vydala se do koupelny.
"Jé, co je to za strašáka?" překvapivě se ozval můj bratr.
"Nazdar." vzala jsem si do ruky hřebena snažila se rozčesat si tu hnědou hroudu vlasů, co se mi usadila na hlavě.
"Pusť mně k zrcadlu! Musim se oholit." no jo, brácha si udržuje pečlivě zastřižené kotlety. Nedivte se, je mu devatenáct, ale i tak už se těším, až konečně vypadne z domu.
"Budeš hnusnej i tak, tak na co ta snaha?"
"Ty máš co říkat." protočil oči a stoupl si před zrcadlo.
Já vím, že to vypadá, jako bychom se opravdu nesnášeli, ale tak to není. Kdyby se někomu z mých sourozenců - sestře a bratrovi - něco stalo, dala bych za ně život. Je to možná trochu přehnané, ale dříve - když jsem chodila do druhé třídy, měla jsem problémy s jedním spolužákem a brácha mi řekl, že kdyby mně ještě otravoval, ať mu to řeknu a on to vyřídí. Naštěstí jsem ho nepotřebovala - vyřešila jsem si to sama.
Konečně se ta hrouda vzpamatovala a mně se povedlo si vlasy učesat. Vyčistila jsem si zuby a šla si do pokoje připravit si věci do školy. Biologie, čeština, matika, angličtina, fyzika, oběd a pak dvouhodinovka výtvarky, kdo by se netěšil? Ještě jsem došla s mojí fenkou Nelly a potom jsem vyrazila na autobus, který mi jel za šest minut.
Když jsem přišla do školy, přivítala jsem se s kamarádkami a šly jsme společně na hodinu biologie.
Zazvonilo a naše profesorka vstoupila do třídy, ale kdo je to za ní?
"Tak třído, představuji vám vašeho nového spolužáka. Jmenuje se Andrew Prior a přestoupil k nám z Evropy. Andrew, posaď se vedle Lindsay." no jasně, proč musí být volné místo zrovna vedle mě?
Chtěla jsem ho pozdravit a přivítat v naší škole a celkově v Americe, ale potom jsem se na něj pořádně podívala a vyschlo mi v krku, takže jsem nevydala ani hlásku. Byl to ten kluk ze snu. Ty hnědé krátké vlasy a jantarové oči, co se vpíjeli do těch mých, kobaltově modrých.
"To snad ne." vydechla jsem chraplavě.
ČTEŠ
Kouzelná země
FantasíaNa světě neexistuje pouze pět kontinentů. Ne. Existuje ještě jeden kontinent. Kontinent, který je zrakům smrtelníků skryt. Kouzelná země je místo, ve kterém by chtěl každý žít, ale ne každému se to podaří. Lindsay je jedna ze spousty lidí, kteří o t...
