Mořská panna na obzor hledí,
perly po tváři jí stékají.
Na kameni sama totiž sedí.
Čeká.., čeká... .
Hledá v dáli časy minulé,
vzpomíná na své milované.
Na ty, co utopila vlna času.
Na ty, co dali jejímu úsměvu krásu.
A tak čeká a čeká.
Ve tváři radosti milý hlas,
avšak v modrém zrcadle, vyhaslý života jas.
Ptá se, kde se ztratil, ten lásky čas.
A tak čeká a čeká a čeká.
Čeká, čeká a čeká.
Ve dne, v noci.
V teple, v zimě.
V suchu i dešti.
Čeká a na obzor upřeně hledí,
a hledá ve třpytu kapek.
Přání svých radovánek.
A proto čeká a věří, že se jednou vše vrátí.
Že uslyší hlasy krásky.
Že na svých rtech ucítí dotyky jejich lásky.
A tak čeká a čeká a stále čeká.
ČTEŠ
Básně
PoesíaMá sbírka básní, které jsem psal na různé motivy. Každá z nich si nese svůj nezapomenutelný příběh. Součástí všech mých básní je i sbírka nesoucí název Cyklus. Rozdělil jsem ji do pěti kategorií: Koloběh času, ve jménu hříchu, stíny figurek, obrazem...
