Šílenosti z mého (Šíleného) Života

156.

Já: Povím ti pohádku o Banánovi a Banánici.
Byl jednou jeden Banán a ten měl rád jednu Banánici. Ta Banánice byla krásná, měla krásně vypracovaný a lesklý zadeček a krásné dlouhé řasy které když mrkla, udělaly vítr takový že odfoukly toho koho nechtěla u sebe. Jednoho dne náš milý Banán "nechtěně" shodil jednoho obdivovatele Banánice. Řekl si že z něj udělá marmeládu. Udělal z něj úžasnou banánovou marmeládu kterou dal Banánici. Ta se do něj hned zamilovala a svůdně na něj zamrkala, jenže řasami udělala vítr a ten odfoukl Banána na zeď kde se rozmázl jak ta mucha na mém tabletě. Banánice začala plakat a zvedl se megavítr který ji odhodil na protější stěnu. Z obou udělali marmeládu a tak spolu měli spoustu malých banáňátek. Konec!

*******

V dějepisu probíráme Islám
Učitelka: Tímto nechci říct aby, když uvidíte muslima který odhodí batoh a začne utíkat, jste si říkali, jé to je hodný muslim, zapoměl tu batoh, radši utíkejte taky...

******

Učitelka: Z čeho si myslíte že se malí muslimové učí číst?
VeřejnáHerna: Z encyklopedie výbušnin.

******

Taťka: Teď v rádiu říkali že prej teď jsou výbušné Samsungy.
Já: Teroristycký Samsungy!