Opět jsem osaměla. Připadala jsem si opuštěná. V nemocnici jsem ležela asi týden. Klárka a Naty za mnou chodily každý den po škole, ale Kovy ani Hoggy se neukázali.

Petrovi se ani nedivím, ale proč nepřišel Kovy, mi bylo záhadou.

Po týdnu jsem už konečně mohla vypadnout. Už jsem se ají těšila do školy. Na Janču, Niky, Vivi, Elen, no prostě na všechny holky a i na mého nového kamaráda Hoggyho.

Když jsem ale přišla do třídy, čekal mě šok. První co jsem zjistila, že se se mnou Kovy rozešel a začal chodit s Niky. Začala jsem příšerně brečet a vyběhla ze třídy. Sedla jsem si  sedačku vedle naší třídy a začala brečet. Za chvilku za mnou přišel Hoggy.
Sedl si vedle měna sedačku a objal mě. "To bude dobrý." Řekl. Opětovala jsem mu objetí a plakala mu na rameno. Konejšivě mě hladil po tmavě hnědých vlasech.

Byla jsem ráda, že v něm mám takovou oporu.

"Když už nechodím s Kovym..." Řekla jsem, když jsem se trošku uklidnila a setřela si rukávem slzy. ".....pamatuješ si, jak jsi mi říkal, že tu pro mě jsi navždy..." Oba jsme se zasmáli. "Samozřejmě, žesi to pamatuju....a stále to platí." Odpověděl Hoggy a políbil mě.

Tak, to je konec této story. Nejspíš story o youtuberech jsou už dost ohraný a to, že Katka bude nakonec chodit s Hoggym bylo jasný od začátku, ale já fakt youtubery zbožňuju, tak jsem o nich prostě MUSELA napsat story.

Zatím čau a loučí se Kiki :)

Nenávist (kniha 1.)Kde žijí příběhy. Začni objevovat