Šel jsem tam. Šel jsem na místo, kde trávím každý pátek. Na místo, které mi je nejbližší.
Vešel jsem do městské knihovny, pozdravil knihovnici a šel na svoje místo.
Přešel jsem do zadní části knihovny, kam nikdo nechodí a posadil se na své obvyklé křeslo.
Rozhlédl jsem se a na polici s anglickou literaturou upoutalo něco mou pozornost.
Byla to obálka.
Obálka s mým jménem.
ČTEŠ
The Silent Girl
RomansaŘíká se, že ti nejtišší lidé, jsou nejlepší posluchači. Že za tím nejkrásnějším úsměvem se skrývá nejvíce bolesti. A že těma nejkrásnějšíma očima projde nejvíce slz. Přesně taková byla. Nádherná, chytrá a velmi tichá. Neměla přátelé, neměla pořádno...
