Oko do prázdna zírá
Mozek odumírá
Po duši prázdná díra
Tělo mi umírá
Můj hlas jenom skomírá
Jak duše vyhasíná
Ztratila se víra
Má duše mě týrá
Prášky alkoholem zapité
Žiletky krví podlité
A mé oči veliké
Jsou slzami zalité
Proč cosi umřelo v nás
V rukou pevných náhle mám třas
Slzy stékají z temných řas
Hodiny tikají zas a zas
Hodina hodinu střídá
Trpím když nemůžu ti říct kdo tě rád vídá
Kdo tě jako oko v hlavě hlídá
Kdo roztříštil se jako slída
Uprostřed hnusné zimy
Skládámtyhle rýmy
A mezi vypitými víny
Bloudím myšlenkami svými
Tyhle slova mě dusí
Proto vypsat se musí
Ať si to někdo zkusí
Když život bez tebe se mi hnusí...
ČTEŠ
Odhozená
PoesíaOdhozená je sbírka básní odrážející mé tehdejší nejniterněrnější pocity. Básně trochu depresivního rázu pojednávají většinou o smyšlených postavách či mystických bytostech a hodně často se v nich odráží samota nebo smrt.
