Energylandia

883 66 29
                                    

Otevřela jsem dveře a Petr se mi vyhrl kolem krku. Potichu jsem se zasmála a poslala ho do jídelny se najíst. S Dankem jsme šli k němu do pokoje a hledali megafon, který jsem si k němu dala a on ho někam schoval. Svítili jsme baterkama a tím bohužel probudili Jirku. Rovnou se převléknul a rozsvítil.

Našli jsme ho a Danko si vzal i svůj.
Jirka šel radši do jídelny a my otevřeli každému dveře od pokoje.
Potichu jsme odpočítali čas a pak začali mluvit do megafonu.

,, Vstávat, vy líná chásko!" Řekla jsem já.

,, Je krásných pět minut po půl šesté a teplota osmnáct stupňů celsia. Je průměrně oblačno a vychází slunce." Hned, jak domluvil, se ze všech pokojů ozývalo nadávaní.

S Dankem jsme klukům sbalili snídani a pak na ně čekali u auta.
Kluci naštěstí byli rychlý a já seděla úplně vzadu s Martinem a Agraelem. Petr seděl s Honzou a Ondrou a Sterak seděl na místě spolujezdce.
Dala jsem si na hlavu sluchátka a natáčela videa na musica.ly. Dost jsem do toho zapojila i Martina a Agraela. A někdy o tom ani sami nevěděli. Ale to je jen mezi mnou a mobilem.

Pohled Martina Roty:

Během cesty do mě dloubnul Agrael a ukázal na Báru.

,, Nedělej, jako bys jí ještě neviděl spát." Řekl jsem ironicky a protočil očima.

,, Ale ona je tak ňuňu."

,, Opravdu si řekl ňuňu?" Divil jsem se a cukaly mi koutky úst.

,, Asi. Do prdele, jak to mluvím." Najednou se na mě podíval a pak na ní.

Pomalu se o ní opřel a pak si na její nohy dal hlavu.

Pohled Báry:

Cítila jsem nějaký tlak na nohou, který jsem ignorovala. Ale jeho častý pohyb mě probudil. Otevřela jsem oči a dívala se do očí Agraelovi.

,, Okamžitě. Vypadni. Z. Mého. Osobního. Prostoru." Důrazně jsem oddělila každé slovo.

Agrael si normálně sednul a ublíženě se na mě podíval. Zakroutila jsem hlavou a dívala se z okna.

,, Všude je pole. Proč jedeme přes nějaké zasrané pole?!" Zkazil mi dramatickou chvilku Agrael.

,, Touhle cestou to je kratší." Řekla jsem a podívala se na Petra.

,, Péťo?" Poklepala jsem mu na rameno.

Otočil se na mě a zářivě se usmál.

,, Copak?"

,, Nemůžu si sednout k vám?"

,, Proč?" Zeptal se Agrael, Martin, Petr, Honza a Ondra najednou. Sterak byl mimo, protože spal.

,, On je strašný úchyl." Ukázala jsem na Agraela a on na mě hodil nevinný pohled.

,, Tak se posuneme a ty si sedneš vedle mě." Řekl Martin a Petr se na něj podíval zvláštním pohledem stejně jako Honza.

,, Dobře."

Agrael i přes protesty se posunul, a já se nakonec přesedla jen o místo. Takže jsem seděla mezi nima.
Položila jsem si hlavu o Martinovo rameno a ignorovala jeho a Agraelovi tiché narážky.
Zase jsem natáčela na musica.ly a Martin mi to dost kazil.
Chystala jsem mu něco říct, ale auto se zastavilo a my byli na místě.

Youtube tábor 3Kde žijí příběhy. Začni objevovat