1. kapitola

33 4 0
                                    

7 let, máma měla autonehodu a táta se mě zřekl. Teď já Amy Walltersonová žiju se svojí babičkou v Kalifornii. Vemte si to tak, jako by vás nad vodou držela jen vaše babička a vaši nejlepší kamarádi. Po tom všem co jsem prožila jsem ztratila chuť žít, nic mě nebaví, ve škole mi to nejde a že bych byla nějak oblíbená to taky ne. Nejradši bych do školy pořád jen nosila staré tepláky a mikinu, ale nemohu vypadat na dně ještě víc než jsem. Babička se mi každý den věnuje a daruje mi vše co má a já myslím že by bylo správný dělat všechno co nejlíp. Každý den se ráno probouzím se strachem, že přijdu o dalšího člověka. Moje babička má rakovinu, prodělala už hodně chemoterapií a já se bojím, že už to dlouho nevydrží.
Teď tu sedím na verandě s výhledem na moře s kakaem v ruce a přemýšlím nad mým životem.

 Teď tu sedím na verandě s výhledem na moře s kakaem v ruce a přemýšlím nad mým životem

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Najednou slyším zvonek, seběhnu schody, hned jsem u dveří a otvírám je. Když je otevřu vidím před sebou jeho rozzářený úsměv a jeho nádherně zelené oči. Celé prázdniny jsem se s ním neviděla. Můj nejúžasnější, nejlepší kamarád Andrew, seznamte se. ,,Čau bloncko,, řekl a jeho koutky se rozšířily. ,,Ahoj Andrew, moc jsi mi chyběl. Pojď dál,,. Andrew vešel, s něhou mě objal a já ucítila jeho krásnou vůni. Také jsem mu připravila kakao a šli jsme si sednout na verandu a čekali až zapadne slunce. Když odešel, zalehla jsem mezi mé polštáře a plyšáky a zahrabala jsem se do říše snů.
Další den
,,Myslím, že ten budík vážně už hodním do moře!,, Vstala jsem, šla jsem si zaběhat, abych si provětrala hlavu a pak usedla k připravené snídani. Každé ráno snídám to samé, rohlík se šunkou nebo se sýrem, babička chce, abych jedla aspoň trochu zdravě. Občas mi k tomu přihodí i nějakou tu zeleninu, to hold už babičky dělají. Otevřela jsem skříň vzala na sebe první co jsem viděla a vyběhla z domu. Před domem už na mě čekal Andrew, každý ráno spolu chodíme do školy. Začátek nového školního roku, ještě k tomu, když jsme už ve čtvrťáku. Před školou už na nás čekají Shawn a Gabriel. Pozdravíme se a obejmeme se. Za rohem už vykukují Chloe a Sophie, dvě přemalované holky, které musejí mít všechnu pozornost, ale jsou to kamarádky. Se zvoněním všichni vběhneme do tříd a zabereme si svoje místa, já sedím v poslední lavici s Gabrielem. Po únavném poledni stráveném ve školní lavici jsem šla s Andrewem domů lesní cestou, která vede rovnou ke mě domů. Najednou jsem zakopla o kmen a spadla jsem do bláta. Andrew to nevydržel a začal se mi smát. Byla jsem celá od bláta, když mi podal svou ruku. Pomohl mi vstát a já ucítila jeho sílu. ,,Blbej kmen,, řekla jsem. Oba jsme se začali smát. Když jsme došli ke dveřím, rozloučili jsme se. Pozdravila jsem babičku, dala si jídlo a lehla si do postele po namáhavém dni.

Amy Walltersonová:

Amy Walltersonová:

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Andrew Loowell:

Andrew Loowell:

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Shawn:

Gabriel:

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Gabriel:

První kapitolka je na světě! Tuhle knížku píšu společně s kamarádkou KikiKonrov tak jí možná najdete dvakrát

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

První kapitolka je na světě! Tuhle knížku píšu společně s kamarádkou KikiKonrov tak jí možná najdete dvakrát. Doufám že se vám bude knížka líbit a omlouvám se za to že není tahle kapitola tak dlouhá.
❤️❤️❤️

Ve sněhu s hvězdamiKde žijí příběhy. Začni objevovat