WHISPER! [Teen Wolf FanFiction] (SHUT UP! II.) [POZASTAVENO]

2.kapitola-Moje Porsche není žádná sanitka

Fajn, to že to tu bude jiné jsem věděla, ale že tolik. Mám pocit, že zatím, co v New Yorku už jezdíme ve sporťácích a bydlíme v penthousech tady se mlátěj klackama po hlavě a pořádají hony na dinosaury. 

Znuděně jsem pozorovala učitele a jeho výklad jsem stejně nijak moc nevnímala. Pro mě za mě ať si ten maník vykládá co chce. Při tomto svém zamyšlení jsem zachytila něčí pohled. Nebyl jeden, bylo jich hned několik. Takový ten typický hodnotící pohled kterým člověka sjedou od hlavy až k patě. Každopádně ten se kterým jsem se střetla pohledem by stál za hřích, to bez debat. Takový roztomilý vysoký blonďák. Obdařila jsem ho naučeným koketním úsměvem, který mi pohotově oplatil. 

Zazvonilo se a já úlevně vstala a odkráčela pryč z místnosti. Bavilo mě s kluky takhle koketovat, ale v životě jsem s mnoha nic neměla. A to z jednoho prostého důvodu, každému z nich se líbila jen má hezká skořápka, ale nelíbila jsem se jim já. 

Máma mě naučila tu hezkou skořápku milovat a umět jí prodat. S letuškovským úsměvem na tváři mě nacpala kamkoliv. Chtěla ze mě mít do 20 supermodelku a během toho premiantku studia práv. Škoda jen, že se nikdy nezeptala mě co chci. 

I kdyby to byl jen takový detail jako zda si zrovna chci ten den vzít boty na tom vysokém podpatku. No, když už nic, alespoň na tom umím chodit. A ovládat skvěle svou mimiku. Hotovej poker face. 

Broukala jsem si se sluchátky v uších a vzpomínala na svou domovinu a matku. Protočila jsem nad tím oči a zabouchla skříňku.

Polekaně jsem nadskočila při pohledu na toho frajírka opřeného jedním ramenem o skříňku vedle a zubícího se od ucha k uchu.

,,Ahoj," zazubil se na mě a narovnal se s rukama v kapsách.

,,Čau," nahodila jsem naučený úsměv. 

,,Jsi tu nová, že?" o krok přistoupil.

,,Očividně stejně jako ty, když jsme oba v prváku. Teda pokud si nepropadl." podotkla jsem a mírně mě otravoval. Chtěla jsem se už vidět v autě a ten frajer tady stál div mu netekla slina od pusy.

,,Tak jsem to zrovna nemyslel," zasmál se a znovu se opřel o plechová dvířka skříňky. ,,Myslel jsem ve městě."

,,Aha," pochopeně jsem přikývla. ,,No, jsem tu teprve pár měsíců. Nezlob se, ale budu už muset jít."

Snažila jsem se už z téhle situace dostat, ale ten kluk byl čím dál tím víc neodbytnej.

,,Nechtěla by ses přijít podívat na nábor hráčů?" navrhl mi z ničeho nic. 

,,Do čeho?" zaujal mou pozornost. 

,,Lacrossu." 

,,Promyslím to," usmála jsem se.

,,Jak se vlastně jmenuješ?" zarazil mě při odchodu.

,,Brooke Williamsová." podala jsem mu narychlo ruku. 

,,Garrett." zazubil se. ,,A ještě bych ti asi měl něco prozradit." 

V duchu jsem ho už posílala někam, ale nakonec si opět vyžádal mou pozornost.

,,Poslouchám," zapěla jsem s úsměvem. 

,,Kamarádovi se líbíš." mrkl na mě. ,,O důvod přijít víc. Je to po škole. Tak za 10 minut už tam většina bude." 

Načež odkráčel pryč. Pohodila jsem vlasy a mírně při tom potřásla hlavou abych si utřídila myšlenky a vykročila ven. 

Bylo přinejmenším humorné pozorovat jak se každý otáčí za vaším autem a já si jak největší king dokráčela až k němu a nasedla. Jak jsem tak seděla v tom autě začalo mi to šrotovat v hlavě.