Three Years Nothing (CZ BVB FF)

Nobody's hero

Andy čekal v kavárně. Katie ještě nepřišla, takže si ani ještě neobjednal.

Zrovna když se chtěl podívat kolik je hodin, někdo se svalil na židli naproti jemu. Když zvědavě zvedl hlavu, musel se zasmát.

Katie byla lehce narudlá, zrychleně dýchala a měla trochu rozcuch. Bylo poznat že běžela.

"Omlouvám se... Že... Jdu.. Pozdě" dostávala ze sebe zatímco hlasitě dýchala.

Andy se jen zasmál a řekl že to nevadí. Aspoň měl skvělou podívanou.

"Zdržela mě Jill. Chtěla si o vás povídat, chtěla abychom se společně nalíčily a oblékly se. Bylo to strašné. Víc mi vyhovovalo, když mě ignorovala, nebo se aspoň nechovala takto." pokračovala když už byla vcelku vpohodě.

"Vůbec se mi tomu nechce věřit. Jak se to vlastně stalo?" optal se Andy a bylo na něm vidět že ho to zajímá.

"Byla jsem ve svém pokoji a poslouchala vás. Do toho jsem si něco čmárala a zpívala si. Když vtrhla do pokoje Jill a rozplakala se. Svalila se na mou postel a schovala si hlavu do polštáře. Pak se mi svěřila s tím, že její kamarádka ji hodně pomlouvala a s ní se teď nikdo nebaví. Řekla že toho má dost a že chce být jako já. Pak se zaposlouchala do tvého hlasu a do bubnů a řekla že se jí to líbí. To už jsem nerozuměla opravdu ničemu."dostávala ze sebe Katie.

Andy ji poslouchal velmi pečlivě. Byl opravdu překvapený. Do Jill by to neřekl. A to jistě nikdo. Nechtěl vidět co na to řeknou kluci. Nebudou mu věřit, to si byl jist.

Katie pokračovala do té doby, než mu řekla vše. Andy poslouchal a kroutil hlavou. Bylo to vše tak nepředstavitelné. A tak absurdní. Nedávalo mu to smysl, ani trochu.

"Počkej až ji uvidíš, vypadá s tím snad ještě líp než já. Ale to je jasné, vždy byla lepší než já." řekla Katie a mračila se.

Andy se musel zasmát: "Může třeba v tvých očích vypadat líp, ale v mých a v očích kluků jsi vždy ty ta nejhezčí. A nám navíc nejde ani o vzhled člověka, ale o vzhled duše. A tu máš ty čistou." mrkl na ni a usmál se.

Katie se taky usmála. Byla za ty slova ráda a tak si je hned vryla do paměti.

"Děkuju, je hezké to slyšet. A tobě věřím že nelžeš" zasmála se a Andy s ní.

Byli spolu ještě nějakou tu chvíli, než se zase rozloučili. Ještě se ale domluvili že si zítra udělají skvělý den i s kluky. Bude to zábava a Katie i Andy se těšili.

***

Katie šla domů a pobrukovala si. Andy jí zlepšil náladu. Už nebyla tak překvapeně naštvaná jako předtím.

Otevřela dveře domu a oznámila rodičům, že už je doma. Pak jí došlo že je vlastně pondělí, takže jen zakroutila hlavou. Rodiče jsou v práci. To jí připomnělo jeden zásadní fakt. Dnes vaří ona. Usmála se. Vaří ráda.

Šla tedy do svého pokoje aby si šla pro hrnek, který tam nechala od snídaně. Chtěla po dovaření i umýt nádobí, tak aby to měla všechno pohromadě. Zamířila do pokoje, kde pobývala její sestra. Jillin pokoj.

Zaklepala a čekala na to až jí Jill pustí. Když se tak stalo, otevřela dveře a vešla do pokoje. Byla překvapená. Za tu krátkou domu už si to tu Jill dokázala zaplnit černou barvou. Jen ty narůžovělé stěny to kazily.

''Jull, přišla jsem se tě zeptat co by jsi chtěla na večeři'' řekne Katie směrem k otevřené skříní, u které stála Jill a vyhazovala barevné oblečení.

''Nevím, je mi to fuk'' řekla nezúčastněně a dál vyhazovala oblečení za sebe.

''Vážně?'' zeptala se jí pochybovačně Katie. Jill jako by se probrala.

''Chci něco smaženého!'' řekla a zamračila se, ''Teda vlastně ne, cokoliv. Hlavně ať to nemá moc kalorií.'' řekla nakonec a dál se věnovala své práci.

Katie se zasmála a odešla. Jako vždy, něco nízkokalorického. To je celá Jill.

Katie byla ale ráda že jsou si teď trochu bližší.. aspoň trochu.

Dlouho vařila a pak obě pojedly. Něco nechaly rodičům a každá se věnovala svým věcem. Katie se zavřela ve svém pokoji a Jill se šla dál věnovat skříni. Alespoň prozatím.

***

Andy nervozně sledoval hodiny na stěně. Čas jako by se strašně loudal. A aby měl přehled, kontroloval i čas na mobilu.

K večeru už se konečně dočkal. Oblékl si něco pohodlného, samozřejmě černého a konečně mohl jít.

Jen co chytil za kliku, už u něj stál Ashley, kdo jiný.

''Kam jdeš kámo?'' zeptá se ho Ashley a zašklebí se.

''Na vzduch, brácho'' mrkne na něj Andy a jako by nic vyběhne z pokoje a pochoduje pryč z hotelu.

Ashley se zasměje a vykřikne směrem do místnosti: ''Andy má jistě rande bratři moji'' pronese slavnostně. Ze dveří vykoukne jedna střapatá hlava, druhá, třetí. Pak všechny řeknou: ''Neblafuj debile'' a všechny zmizí. Ashley nevěřícně zakroutí hlavou a zapne televizi.

***

Andy se díval kolem sebe, když šel parkem. Bylo ještě docela vidět, ale ne tolik, kolik by potřeboval.

Když se konečně zastavil u lavičky, která byla blízko chodníčku, povzdechl si a sedl si na ni. Byla studená.

Koukal se všude kolem. V ruce držel mobil, kde měl zapnutou hru, aby se nenudil při čekání. Vlastně ani neví, kdo je ten na koho čeká. Což je opravdu ironie. Čeká na člověka kterého nezná. Asi se zbláznil. Co to dělám? ptal se sám sebe a vstal. Mobil si schoval a znovu a naposledy se rozhlédl.

Někdo k němu šel. Byla to žena, byl si tím jistý. Byla celá v černém.

Andy přimhouřil oči, a když se žena ještě víc přiblížila, vše mu to docvaklo.

Jill.

Byla to Jill. Počkat.. co?! To mi vše psala Jill?

''Proč na mě koukáš tak vyjeveně, zlato?'' zeptala se když stála před ním. ''Aaah, jsem tak ráda že jsi přišel!'' pronesla Jill s výrazem radosti a objala ho.

Andy ji od sebe podrážděně odtáhl a zamračil se na ni: ''Co to má znamenat Jill'' napnul se.

''Oh, omlouvám se za tu velmi divnou zprávu, nevěděla jsem jak to napsat! Ale už je to fuk! Jsi tu!'' vykřikla nadšeně, než si pohodila vlasy dozadu.

''Myslím, že zase rychle odejdu'' zavrčí Andy a obejde ji.

''Ale ne! Počkej přece Andy, chci si s tebou popovídat! Je to důležité!'' snažila se ho dohnat Jill.

''Nemám ti co říct'' zastavil se a otočil se na ni, ''a sundej si to z obličeje, vypadáš jako pokus o strašidlo'' odsekne, zase se otočí a pokračuje v chůzi.

''Ale na Katie se ti to líbí, ne?'' pronese výrazným tonem Jill.

Andy se prudce zastaví. Pak se na ni přes rameno podívá: ''Ale Katie to sluší'' řekne a jde pryč.

Jill si naštvaně zadupe a vysleče si koženou bundu, co si na sebe předtím doma vzala. Chtěla ji po něm hodit, ale neudělala to. Neprohrála.

***

Andy se mračil. A byl velmi naštvaný. Proč to musela být zrovna ona?!

Vůbec tomu nerozuměl, což ho pobuřovalo ještě víc. Šel rovnou do hotelu, nikam jinam se mu nechtělo a Katie to řekne až později. Pokud se jí její úžasná sestřička nesvěří první. To ale dost pochyboval.

Když už byl na pokoji, ani se na kluky nepodíval a rovnou se svalil na postel. Hlavou praštil do polštáře a zavrčel na kluky, co ho začali otravovat otázkami.

Ashley se jen uchechtl: ''Rande nedopadlo dobře, co?''

''Drž hubu Ashy''