Three Years Nothing (CZ BVB FF)

Perfect Weapon

Andyho probudil křik. Rychle se vzbudil a posadil se na své posteli. No a co neviděl?

CC pobíhal po pokoji jen v trenýrkách a vyšiloval, že má hlad.

Andy se chytil za spánky, zase se svalil na postel a začal se smát. Nic nového a přece se vždy lekne.

Ostatní osazenstvo kapely si zažilo to stejné. Všichni se polekaně vyšvihli do sedu. Jakmile ale zjistili, o co se vlastně jedná, hned si zase lehnou a začnou se smát.

"CC, jsi pěknej debil" řeknou všichni sborově.

Ale CC měl aspoň v něčem pravdu. Má hlad a to my také.. mumlal si pro sebe Andy.

Všichni se tedy oblékli a šli na oběd. Ano, na oběd. Všichni byli tak polámaní a unavení, že vstávali až kolem půl dvanácté. Cesta autobusem prostě není nic příjemného.

Na oběd šli do menší restaurace a všichni si dali to, na co měli chuť.

Andy jedl zadumaně a koukal před sebe. Přemýšlel o Katie. Měl tak velkou radost, že ji zase může objímat, ale není to takové objímání, jako kdysi. Jako by v těchhle objetí bylo něco.. Vřelejšího.. Dumal a dumal. Ale i přes to, že nad tím přemýšlel, byl si jist, že si užije každou chvíli s ní, než zase někam odjedou. Ať už osamotě s ní, nebo se všemi. Moc se mu po ní stýskalo.

Před obličejem mu mávala ruka. Ash mu mával před obličejem, aby se probral. Už totiž nějakou tu chvíli napichuje vidličku na prázdný talíř, prázdnou si ji taky strká do pusy a automaticky dělá že žvýká.

Všichni ostatní se smějí.

Andy se probere a z úst si vyndá vidličku: "Co?" zeptá se a tím u ostatních vyvolá další vlnu smíchu.

Ash mu poklepe na rameno a zasměje se: "Ty, Andy, jsi se už dočista zbláznil." zasměje se a pokyne mu, že už jdou. Andy šel trochu nejistě a mrzutě za nimi.

Cestou nemyslel na nic jiného, než znovu na Katie. Měl by jí zavolat. Nebo pro ni rovnou jít. O samotě tu dlouho nebyli, takže se s ní sejde osamotě.

Když přišli do hotelu, Andy si v jejich pokoji sedl na svou postel a vzal ze stolu mobil. Měl 2 nepřijaté hovory a jednu SMS zprávu.

První se podíval kdo mu psal. Byla to Katie. Se zájmem si přečetl těch pár řádků.

Ahoj Andy, doufám že se nebudeš zlobit, že jsem tě včera pobídla ať se mi dnes ozveš. Něco mi do toho dnes vlezlo, pojedeme s rodiči a se sestrou někam pryč. Večer se vracíme, ještě napíšu, promiň
Katie

Andy dočetl zprávu a trochu posmutněl. Ale pak se zase usmál, zajde tam ještě dnes, i když až večer.

Ještě se podíval kdo mu volal. Byla to zase Katie. Asi se mu chtěla omluvit ústně, ale on neměl mobil u sebe.

Povzdechl si. Sotva přijeli a on za ní nemůže ani jít. Rozhodl se nezůstávat zavřený ve zdech jejich pokoje a vydal se na čerstvý vzduch.

Znal to tu, protože se sem přestěhoval před třemi roky. Necelý týden po té, co se tu zabydleli s rodiči, se seznámil s Katie.

Zamířil směrem k bývalému domu jeho rodičů, ve kterém s nimi žil dva roky. Katie se v útrobách jeho tehdejšího pokoje moc líbilo.

Podíval se na štítek u domu. Bylo na něm napsané Graslovi. Už se zde zabydlela nová rodina.

Musel se usmát nad vzpomínkami na tento velký dům. Byl tu tehdy moc šťastný.

Šel dál. Došel k domu, kde předpokládal, že Katie stále bydlí. Její dům.