Novej začátek (New beginning)

3.kapitola-Deník bude přeložen

.........A bylo to tady, den odletu do USA. Na letiště mě Melisa s její mámou odvezli, a ta paní mi na letišti dala letenky a popřála mi: „šťastnou cestu“. Naposledy jsem jim všem zamávala.

V Americe jsem vystoupila na letišti a rozhlížela jsem se kolem, zda nezahlédnu plakát s mým jménem. A najednou tam stála žena, která měla černé vlasy dlouhé do pasu a červené šaty, moje teta. Rozeběhla jsem se k ní „Ahoj této“ pozdravila jsem. „Dlouho jsem tě neviděla „ pokračovala jsem. „Ahoj Lexi, slyšela jsem co se stalo Katharíně, musí to pro tebe být hrozné těžké“ nadechla a usmála se na mě. „Tak, tedy jdeme domů“ zeptala se. „Ano, půjdeme“.

Teta měla velikánský dům se zahradou a bazénem. Vybavila jsem si ve svém dvoumístném pokoji s terasou.

Když, ale teta přišla do mého pokoje vypadl mi učitelčin deník z tašky. Teta se podivila. „Co to je“ tázavě se na mě podívala. „Kde jsi to vzala, to je velice vzácná věc“ a prohlížela si ho. „To mi dala naše třídní učitelka, která se odstěhovala, abych si prý na ni vzpomněla“ musela jsem jí to vysvětlovat. „A kde máš budík“? Dívala se na postel a po zemi. „Jaký budík“ nepochopila jsem proč se z rozhovoru o naší učitelce a starý knize, stal rozhovor o tom co mě bude ráno budit. Nic mi k tomu neřekla, jen si vzala ten deník a odešla.

Když jsem už konečně měla vybaleno vzpomněla jsem si na ten podivný balík. Rozbalila jsem ho, a v té krabici byl nějaký hrozně starý, zrezivělý budík. „Co máte všichni s těmi budíky“? To nebylo, ale všechno co v té krabici bylo, byl tam dopis: „Tenhle budík slouží k rychlému přeložení toho deníku co jsem ti dala, jelikož má přes 600 260 stran. Zrychlíš tím osobu, která deník překládá, zhruba o 3 hodiny. A aby si nevzpomněl, že to překládal přetočíš druhé kolo. Pozor však, budík na zpětnou vazbu nefunguje v přítomnosti čarodějek a upírů. „Cože

smála jsem se“. „Kdo kdy slyšel o tom, že existují čarodějky a upíři“ chechtala jsem se ještě víc. Čtu ještě kousek dál: „Nefunguje to= znamená, že kolo neotočíš zpět v jedné místnosti s nimi! –s láskou tvá učitelka-

„Ta učitelka asi spadla na hlavu“. „Kdo kdy o někom takovým slyšel“?

Další den mi teta sdělila, že ten budík co jsem měla na polici si vzala, že je hrozně vzácný na to abych si s ním hrála. Po návratu ze školy jsem našla tetu jak ten deník překládá. Na stole jsem uviděla ten budík, tak jsem tetu přetočila na 3 hodiny dopředu. Měla to za 2 dny hotový. Ale co se dělo pak? Obrátila jsem první kolečko na normální výkonnost, ale kolečko na vrácení vzpomínek? – Jakoby se zaseklo!

Tetě jsem nic neřekla, ale vrtalo mi to hlavou. Když potom teta odešla ke kamarádce šla jsem se podívat na překlad toho deníku.

Na první straně stálo: „tato kniha patřila rodu Euoma. „To mě tak zaujalo,, že jsem hned volala do muzea, aby mi pověděli něco o tom, kdo byl rod Euoma. Řekli mi, že se mám přijít podívat do muzea. Napsala jsem tedy tetě vzkaz, že jsem šla ven.

Nevim jestli to pochopíte....psala jsem to na rychlo....kdyžtak mi napište komentář....budu vděčná i za kritiku :)