TOP SECRET (o Vadimovi trochu jinak)

DEN SRAZU

POHLED AMY:

Miluju být někde dřív, aby se na mě nemuselo čekat. Teď ještě aby se na mě nevybodnul a přišel...

POHLED VADIMA:

Vycházím z kina a myslím, že už ji vidím. Zrzka to je, tak by to mohla být ona. „Amy?" otočila se na mě s úsměvem a vydala se směrem ke mně. „Ta kabela vypadá docela těžce," nemohl jsem si nerýpnout, protože měla přes rameno černou loď. „Ani nemysli na to, že bys mi ji třeba chtěl nést," zasmála se. Na to jsem fakt nemyslel. Nebudu nosit kabelky. Být to bágl, byla by to jiná story. „Většinou tuhle krávu nenosím, ale dneska se mi tak nějak hodila," posunula si ji víc na rameno a upevnila stiskem ruky. „Máme tady v Třinci super parčík, mělo by tam být málo lidí, tak se nebudem muset překřikovat, může být?" zeptala se s jiskrou v očích. To je přesně to, co jsem chtěl navrhnout, ale budu dělat, že je to její nápad: „To zní suprově, veď mě," mrknul jsem na ni a vyrazili jsme. Cesta k lesu netrvala dlouho. Bylo to jen kolem nějakého staveniště a pak ulicí plnou hospod a klubů. Prý tam chodí často, ale mě moc nezajímalo, co mi vykládala, těšil jsem se, až budeme na místě.

POHLED AMY:

Vadim docela málo mluví, což bych neřekla, když je to ten youtuber. Ale že jsem ukecaná, tak mi to ani tak nevadilo. Konečně jsme vcházeli do parku. „Tady se dá luxusně jezdit na bruslích, bruslíš?" zeptala jsem se ho, ať nestojí řeč, to nesnáším. „Jak kdy," odpověděl stroze, „ty sem chodíš často?"
„Vlastně ani ne," zamyslela jsem se a prohrábla si vlasy, „nejradši to tu mám, když se setmí, jako teď, to je pak taková romantika." Zpomalila jsem, zakoukala se mu hluboko do očí a flirtovně se pousmála. Mé kaštanově hnědé kukadla musely v tu chvíli vypadat až zlověstně, jak odrážely oranžovou záři pouličních lamp. Absolutně neholduju romantice, ale kluci mají rádi romantičky, nebo ne? Široko daleko jsme byli jen my dva a já jsem ho měla přesně tam, kde jsem ho chtěla mít. Jemně jsem ho chytla za ruku, zastoupila mu cestu a začala ho líbat.