TOP SECRET (o Vadimovi trochu jinak)

Začíná se nám to komplikovat...

Narovnal jsem se. Ve vteřině jsem za krkem ucítil teplý dech a na krku naopak ledově studenou břitvu. S prvními tichými, ale husinu nahánějícími slovy poznávám majitele: „To se dělá, hrabat se dámě v kabelce?" Z jejího hlasu nebyl cítit strach, jak to běžně zažívám s lidmi, kteří prosí o slitování. Každé slovo číšilo odhodláním. Jako by to nedělala poprvé. „To se dělá, nosit si na rande takovouhle kudlu?" bleskově jsem jí chytil ruku s nožem a otočil se na ni. Údiv v jejích očích mi pohladil ego, ale nůž jsem měl pod krkem furt. „Holka musí být opatrná na cizí lidi, co?" mrknul jsem na ni a pousmál se.

POHLED AMY:

Hmm vypadá to, že jsme měli stejný nápad, ale proč by chtěl známý youtuber zabít zrovna mě? Já mít důvod nemusím, je to prostě trofej, ale lidi většinou své důvody maj, ne? „Sklapni," sykla jsem na něj jedovatě, „kdybych chtěla být opatrná, vezmu si třeba pepřák. Co ode mě chceš?"

„Takže jsme prostě jen měli stejný nápad? To je dobrý," nechápu, co je mu vtipné, že se furt tak culí. „Proč sis ale vybrala zrovna mě," zamyslel se. „Na to bych se mohla zeptat i já tebe," reagovala jsem, ale on mi skočil do řeči: „Já svůj důvod mám, ale ty? Donedávna jsi mě neznala. Že by chyba v Matrixu?" Začíná mě srát, klidně bych důvod mít mohla, ale nikdo o mně neřekne, že jsem nějaký psychopat, na to jsem moc dobře vychovaná. „Nějak moc filozofie na to, že máš nůž na krku," zasmála jsem se, abych vypadala, že vím přesně, co dělám. „O mě nejde, jde o toho, kdo tu kudlu drží. Ty totiž nemáš důvod mě zabít!"

„Drž sakra hubu, nebo to nedopadne dobře! Nemám ráda lidi, co mě serou!"

„Nemáš ráda lidi, který tě serou nebo prostě obecně lidi?" nahlas se zasmál. Mám pocit, že začínám rudnout. „Milá zlatá, ty jsi PSYCHOPAT!" Tak to byla poslední kapka. Vteřinu ticha protnul svist mého švýcarského kapesního nože, který hladce projel kůží na Vadimově krku.