Sveden Ďáblem

First chapter

"Ariasiiiii!" vykřikl nadšeně modrooký blonďáček menšího vzrůstu, avšak s obrovskými bílými křídly, když zahlédl Harryho. Na tváři zelenookého kudrnáče probleskl naštvaný výraz. Právě byl na cestě domů z otcovy kanceláře a neměl nejlepší náladu.

"Jsem Harry!" napomenul ho naštvaně a blonďák si teprve teď uvědomil, co má jeho kamarád s křídly. Byl zvyklý, že Arias nikdy nebyl jako nikdo z andělů, ale že by to zašlo až ke znetvoření jeho křídel, to nečekal.

Přiskočil k němu a nevěřícně pohladil jeho černá křídla, která ještě před pár hodinami doslova zářila nádhernou bělobou. "Proč jsi to udělal?" zeptal se nechápavě modroočko s otevřenou pusou. "Protože jsem chtěl, Naille. Nechci být anděl!" téměř vykřikl a Niall si povzdechl.

"Já vím," řekl kulišácky, nad čímž se zelenooký jen pousmál. "Mám namířeno za Liamem, už stojí u klubu, za deset minut, no, přesně v osm otevírají. Co ty na to?" zeptá se a dodá "Trochu alkoholu, sexy lidští kluci, pojď si zahřešit."

Harry neváhal ani vteřinu a řekl: "Tak jasně, jsem pro každou špatnost," zasmál se. Ač si to moc nepřiznal, kudrnatý měl své přátele opravdu rád. Měli podobné touhy, které se týkaly nadržených kluků v lidském světě, kteří se o sebe třeli a byli doslova nasáklí alkoholem.

Lidský svět byl téměř identický s tím jejich, přesto však tak odlišný. Tolik věcí, co v nebi byly tabu, tolik věcí co tuto skupinku tří kluků tak moc lákaly. Byly jako zakázané ovoce. Harry miloval všechno, co štvalo jeho otce, už jen protože šel proti řádu.

Miloval alkohol, úplně omámil jeho smysly, přestože musel vypít minimálně pět flašek, aby pocítil alespoň nějaké účinky. Všichni andělé mají rychlý metabolismus. Hodně zelenoočka štvalo, že démoni toho mohou tolik, zatímco andělé ne. Mohli dělat všechno zakázané, nikdy se nikoho neptat. Byli nesmrtelní, takže jakýkoli pokus u nich proběhl bez újmy na životě, a lidský svět navštěvovali více než často. Ať už ještě víc zhřešit nebo konat svou práci. Obojí bylo proti andělským zákonům. Harry věděl, že stejně skončí v pekle, tak proč si neužít moc plnou tření v nacpaném baru, kde si najde někoho, s kým stráví noc. Když už porušovat, tak pořádně.

Narodil se prostě na špatném místě, sem nepatřil. Ani vzhledem, ani chováním.

Tak jo, jdeme," vzal Harry Nialla za rukáv a táhl ho k portálu.

Nesnášel ten nepříjemný pocit při prostoupení. Bylo to jako na horské dráze se střemhlavým pádem přímo do záhuby. Naštěstí se pod ním vždy objevila pevná zem, jež ho uklidňovala, teď už se nemusel bát.

"Harry? Kam první?" Niall div nadšením neposkakoval, v očích měl malé čertíky. Jak ironické, když je nejlepší přítel syna nejvyššího anděla. V lidském světě už byla tma, jejich oči si musely zvyknout na neobvyklé šero. Kolem nich byly obrysy budov, jenž nedokázali rozpoznat.

"Bože!" zakřičel Harry a skoro to vypadalo, že bude vraždit. "Někdo si zase hrál s nastavením! Proč na to hrabou, když to akorát doserou?!" Šel z něj strach.

"Ale brouku, klid, my se někam dostaneme," začal Niall chytat záchvat smíchu. Dráždil hada holou rukou, někdo, kdo by neznal Harryho by se stáhl, ale Niall dobře věděl, že když bude naprosto v klidu, Harry se sice urazí, ale to mu dlouho nevydrží a za chvíli bude v pohodě.

"Nesnáším tě," odvětil naštvaně Harry a vydal se samozřejmě špatným směrem.

Niall se v sobě pokoušel zadusit smích a tím jen vytáčel uraženého Harryho. "Miláčku, jen se ještě prosím otoč, pak už tě nebudu otravovat," vyprskl smíchy. Harry se okamžitě zastavil a prudce se otočil. S hlasitým zavrčením prošel kolem Nialla, a ten ho jen šťouchl do žeber.

Po několika minutách chůze se před nimi objevil světélkující nápis Heaven.

"Já myslím, že pro dnešek máme vybráno," Niall si pomalu olíznul rty, už viděl scénu před sebou, tření, které mu dopřejí sexy kluci na maličkém parketu.

Hned chvíli po vstoupení šli k baru, kde si oba dva objednali.

Harry vnímal hořkou hřející tekutinu, jak mu pomalu stéká do krku a zanechává po sobě cestičku až do žaludku.

"Ahoj." Uslyšel za sebou vysoký,přesto však hrubý hlas, jenž mu okamžitě nahnal husí kůži. Tak ty jsi teda úlovek, problesklo mu hlavou, ještě než se stačil otočit.

"Ale kdopak to tu je?" Bylo jediné, co stihl vyslovit než strnul v úžasu. Nemohl spustit oči z bruneta se svalnatou postavou, který na něj hleděl svýma ledově modrýma očima a doslova ho propaloval pohledem.