Sveden Ďáblem

Sixth chapter

"Něco na něm je, něco na něm je a já chci vědět co." pochodoval po střeše paneláku Manon s rukama skříženýma na prsou. Kýval hlavou ze strany na stranu a přemýšlel, co udělat, aby byl Harry konečně na jeho straně. 

"Louisi, uklidni se,není nikdo, kdo by nebyl na straně syna krále pekel."snažil se pomoci s urovnáním myšlenek Baltazar,avšak modrooký ďábel nemohl myslet na něco jiného. Musel ho dostat na svoji stranu,prostě musel. 

Pozoroval z výšin budovy město a pokynul Zaynovi,aby přistoupil blíž k němu. "Vidíš to?" zeptal se znechuceně a uraženě. "Co máš na mysli?" nechápal Baltazar a očima tikal ze strany na stranu hledajíc to, co má na mysli Manon. 

"To všechno. Planeta byla naše! Pamatuješ, jak k nám chodily duše před tím lidským letopočtem nebo čím? Ustrašené, plné bolesti, ale to, co k nám chodí teď. Samí blbečci, které nepustili andělé tam k nim." 

Zayn si všiml, jak jsou brunetova křídla napnutá, proto k němu přišel zezadu a začal mu přejíždět po pírkách, někde na síle přidal,někde zase ubral. "Oh." jemně vzdychl ďábel,když se druhý z křídel přesunul na krk. 

"Už je to dlouho." řekl modrooký a vzal hnědookého před sebe mačkajíc mu zadek. "Většinou jsme spali s dušemi, které jsme mučili,ale co tady na Zemi?" říkal nahlas Zayn myšlenky Louise. 

V pekle je naprosto běžné souložit kde s kým, je to přece peklo, kde jsou duše za hříchy, ne nebe,kde je to samý katolík čekající na svatbu. 

Po celou dobu myslel na zelenookého anděla, který mu pomíchal myšlenky. Musel se dostat do nebe, už dnes. Nemůže to už více protahovat. 

Odsunul se o démona myšlenkami unesen jinam. "Doděláme to později." houkl na něj za letu s cílem najít Harryho.

"Stůj!" křičel někdo za ním, když uletěl už minimálně dvě stě kilometrů. Prudce se otočil,což zapříčinilo, že do něj rychle letící anděl vrazil. Ďábel pohotově zareagoval, chytil anděla za boky a přitáhl ho k sobě. 

Anděl se zasněně pousmál, sám nevěděl proč a vytáhl k kapsy černé, přesto zářící, peříčko. "Něco sis zapomněl." podal mu jej, načež modrooký vytáhl z kapsy to andělovo. Už si je chtěli vyměnit zpět,když anděl řekl "Počkej, nech si ho. Abychom věděli, kde je ten druhý a byli si na blízku."

Brunet udiveně nadzvedl obočí. "Co se stalo, že mi chceš být na blízku? Myslel jsem,že mě nesnášíš." Celá situace ho vyvedla z míry a on se snažil vše pochopit, jenže byl na mrtvém bodě.

Chvíli bylo ticho,když si kudrnatý povzdychl. "Víš, celou dobu jsem si v hlavě říkal,že se ti budu vyhýbat, že jsi mi ublížil,ale pak mi to došlo. Můžeš mě dostat do pekla, můžeš mi pomoc začlenit se mezi démony a tvé bratry a sestry ďábly." 

Tak to je ten důvod. Někdo by si myslel,že se Manon cítil využitý,ale on v té chvíli měl chuť obletět radostí celou galaxii, která byla v porovnání s peklem jako zrnko máku.

Pokud Harry chce,aby jej Louis dostal do pekla, tak Harry může vzít Louise do nebe jako výměnu, dokonalý plán. 

"Víš jistě, že to chceš? Víš, peklo není jako nebe. Budou  na tebe všichni koukat jako na vyvrhele,ale když si obarvíš ty křídla něčím, co se jen tak nesmyje, můžu tě vydávat za přeměněnou duši člověka a nikdo tě nebude podezřívat. A hlavně trocha magické úpravy, děsně smrdíš, nejsi vůbec cítit sírou."

Zazubil se ďábel a anděl jen s jiskřičkami v očích poslouchal, jeho andělská stránka se nedala popřít, ale to ani ta ďábelská. Normální anděl by o příchodu do pekla neuvažoval, jedině v těch nejhorších nočních můrách,ale Harry byl jiný.

Kdyby někdo z pekla zjistil,že je tam anděl, začalo by obrovské pátrání a ze zelenookého by zbyly jen peříčka. Všem by bylo vyjednávání s anděli jedno, alespoň se pomstí na jednom z nich. Trhali by mu peříčka, pálili křídla, řezali kůži, vytahovali nehty, všechno pro to,aby co nejvíce trpěl. 

"To je skvělý nápad." zatleskal Arias radostí. 

"Víš jistě,že jsi ochoten podstoupit to riziko?" optal se pro jistotu Manon. Nechtěl riskovat to,že by si to všechno uvědomil až v pekle, zazmatkoval a,no, mrtvý anděl mu je k ničemu. 

"Jsem, na milión procent! Kdy vyrážíme?" létal z místa na místo a přemýšlel, jaké to v pekle je. Depresivní nálada, spálená kůže, křik mučených,ale také démoni, kteří všechno řeknou na rovinu, ne jako andělé, kteří pomlouvají a nebo si myslí kde co. 

"Vyrážíme o půlnoci, buď připravený. Máš ještě devatenáct hodin, třicet osm minut a osm vteřin." s těmito slovy se vypařil a na obloze zůstal pouze anděl, který z radosti oblétal Zem a pozoroval lidi na ní.