Danger ✔

| 1 |

Blonďatý chlapec se vracel ze školy, měl jít odpoledne ještě ke svému kamarádovi.

"Mami, tak já jdu." oznámil chlapec své matce.

"Dobře zlatíčko. Dávej na sebe pozor a do tmy se vrať. Nesmíš být tak dlouho venku sám." varovala ho jako každý jiný den chlapcova starostlivá matka.

"Neboj mami. Tak ahoj." políbil ji chlapec bezstarostně na tvář a pomalu vyšel k domu jeho kamaráda.

Cesta mu zabrala jen pár minut, jelikož bydleli blízko sebe.
Blonďáček zazvonil a chvilku čekal, než mu mladší chlapec otevřel.

"Ahoj Kookie." zakřenil se Zelo.

"Hyung! Ty jsi přišel!" vyjekl nadšeně černovlásek a objal blonďáčka kolem krku.

"No to je jasné." mrkl na něj starší a JungKook ho zatáhl k sobě.

Strávili spolu celé odpoledne, tak že si JunHong nevšiml, že je pomalu tma.
Pak mu začal zvonit telefon.

"Ano mami?" zvedl to nic netušící chlapec.

"JunHongu koukej okamžitě jít domů! Víš co jsem ti říkala! Do deseti minut ať jsi tu." řekla přisně jeho vystrašená matka.

"A jo, promiň mami. Hned jdu." zvedl se Zelo a oblékal si mikinu.

"Dobře. Přijď v pořádku domů." řekla nakonec už klidně a položila to.

"Promiň Zelo-hyung. Kdybych to věděl..." blonďáček jen zamlel hlavou, že to nic není a objal mladšího.

"Nevadí. Ale musím jít." řekl a odtáhl se od černovlasého chlapce.

"Dávej pozor. Víš co se tu děje. Ahoj. Pak se ozvi." objal ho naposledy JungKook a blonďáček pomalu vyrážel ven.

Ostatní lidé se na něj dosti divně dívali. To mu bylo nepříjemné. Vzal to domů jednou opuštěnou uličkou a běžel domů. Slyšel za sebou ale kroky. Přibližovaly se. Pořád. I když JunHong utíkal opravdu rychle.
Najednou ho zastavila jedna vysoká osoba a už viděl jen černo.

***

"Ať už se kurva probudí!" bouchl do stolu leader a také zakladatel této podivné skupinky.

Koukal se na spícího blonďáčka.

"To chce klid. Jae nám ho moc nadopoval. Probere se za pár hodin." řekl černovlasý muž. Bylo mu devatenáct. Nejstaršímu z nich bylo dvacet let.

"No promiň? Myslel jsem, že bude trochu vyspělejší. Vždyť je vysokej jako by tomu smradovi bylo sedmnáct." vyjekl na svou obranu YoungJae.

"Jo, tak se mi tu ještě poperte." řekl ironicky leader a vzal tělo chlapce, které opatrně položil na postel a přivázal mu jednu ruku, aby neutekl, až se probudí.

"Uhhh..." zachraptěl blonďáček a pomalu se probouzel.

"No konečně." protočil očima vysoký muž a šel k němu.

"Ty...YongGuku....to bys asi měl vidět..." řekl v šoku černovlasý.

"Co zase?" zavrčel vysoký muž a šel k těm dvěma.

Podíval se na vyděšeného JunHonga.
Modrovlasý chlapec jen vše z dálky pozoroval. Moc se do toho plést nechtěl.

"Jak se někdo mohl narodit s takovýma očima?" podíval se na vysokého muže nechápavě HimChan.

YongGuk si sedl k němu na postel a chytil mu tvář do ruky.

"Kde si přišel k takovým očím?" zeptal se ho zvědavě nejstarší muž.

"K-kde to sem?" špitl vyděšeně JunHong.

"Nemá to cenu. Je to mládě." začal protestoval poslední člen této sekty.

"Ale výjimečné....dnes to uděláme na něm." rozhodl se leader a DaeHyun vzal JunHonga do sklepa, kde nebyla jediná volná "cela", tak ho hodil za jiným chlapcem.

Blonďáček byl k smrti vyděšený a nic nevěděl. 

"Jsi tu nový?" prohlížel si mladšího chlapce zelenovlásek.

"K-kde to sem?" zeptal se se vzlyky blonďáček.

"No...já ani nevim. Ale není to tu dobré. Ale i kdyby ti dělali cokoliv....nikdy....nikdy se nepokoušej utéct." varoval ho zelenovlásek vážně.

"Proč?" setřel si slzu JunHong.

"Vidíš je?" kývl starší směrem k protější cele.

JunHong se tam koutkem oka podíval, ale hned se mu chtělo brečet. Bylo mu z toho pohledu špatně. Leželi tam mrtví chlapci i dívky různého věku do osmnácti let. Všichni, kdo se pokoušeli utéct. Byl to hrozný pohled. Rychle sklopil pohled na zem. Nelíbilo se mu to. 

Najednou oba chlapci uslyšeli blížící se kroky. 

"Koho vezmeme tentokrát?" zeptal se modrovlasý. 

"Já bych vzal toho novýho. Aby věděl, co ho tu čeká do jeho osmnácti. Pokud nebude jak ostatní. A navíc...YongGuk to taky říkal." zasmál se DaeHyun a strčil si svou pistoli za pásek u kalhot. 

"Souhlasím. A k druhýmu použijeme toho co je s ním, ne?" zeptal se znovu modrovlásek. 

Starší z mužů jen kývl a hned šli k cele, kde se nacházeli blonďáček se zelenovláskem. Každý popadl jednoho chlapce a šli po schodech nahoru. Zelenovlasý se neustále cukal. Blonďáček nevěděl, co se děje, Ale rozhodně na tom bude lépe, než starší chlapec. 

"Jeho přivázat k židli." ukázal nejstarší muž na mladšího chlapce. 

"Toho druhýho dejte na stůl. A bacha, ať vám neuteče." blonďáček sebou začal cukat, ale modrovlasý ho držel příliš silně, aby se takovému malému dítěti podařilo utéct. 

I dospělý jedinec by s tím měl problém. Svázal chlapce pomocí provazů k židli a ruce mu spoutal. Těžké železo blonďáčka studilo na zápěstí. Pořád se z toho snažil dostat. Zelenovláska hned starší muž připoutal ke stolu, na kterém bylo spoustu zaschlé krve. 

Blonďáček se porozhlédl po místnosti a prvního, čeho si zde všiml, byly samé obrácené Petrovy kříže a obrácené pentagramy. Hned mu bylo jasné, co se zde děje. Rozhodně to nebylo nic příjemné. 

"Satanská sekta..." špitl si pro sebe chlapec a hned se začal cukat tak moc, až se převrátil i s židlí. 

Annyeong ďáblíci! :D

Někdy to taky chce změnu :D

Pokud se někomu nelíbí, že je to zrovna o satanismu, tak nikoho do ničeho nenutím, ano? Prostě to číst nemusíte, když s tím máte problém. Je to celkem i pochopitelné :D

Snad se první díl líbil :D

Votujte a komentujte gomawo ;)

Saranghae :*

-B.Devil ;)