Danger ✔

| 2 |

"Ale...jak víš o co tu jde malej?" dřepl si k němu černovlasý muž a naklonil hlavu na stranu. 

"J-já...znám to." zašeptal jako odpověď. 

"Gukkie...máme tu malý problém." řekl HimChan a vstal. 

"Co zase?" ozval ze ze skladu nejstarší muž, který hledal své potřeby na mučení zelenovlasého chlapce. 

"Ten malej parchant ví, co děláme." oznámil mu nervozně. 

"Cože?" vyjekl YongGuk a okamžitě se objevil za HimChanem, kterého vyděsil. 

"Jak o tom víš?" zvedl mu hlavu nejstarší. 

"J-já...četl jsem o tom několik článků a...vím o čem to je. Prosím...nedělejte mi nic..." začal vzlykat. 

"Klid prcku. Snad tě uklidní, že tě dostane na starost DaeHyun. Je tu jen chvilku a zatím se pouze díval. Nebude to tak hrozný." zvedl ho ze země a šel si dále připravovat své nástroje. 

Stáli uprostřed nakresleného pentagramu. Na každém rohu se začal objevovat dým z kadidla nebo vonných tyčinek.

Přišel k staršímu chlapci a spolu s dvěma dalšími muži a mučili ho několik hodin. Blonďáček myslel, že už to dál nevydrží a zblázní se, když to zrovna přestalo. Pomalu otevřel svá uslzená modrá očka a podíval se před sebe. Uviděl rozpitvaného zelenovláska a byl...stručně řečeno v hrozném stavu. 

Ale to byl pouze začátek. Blonďáček ani nevěděl co ho čeká dál...

"Prosím...nechte mě. Nechci..." snažil se cukat blonďáček.

Dělal co mohl, jen aby se tomu vyhnul. V takovém věku to zažít nechtěl. A už vůbec ne s chlapem. A tím spíš se satanskou sektou. Nikdy s tím nechtěl mít nic společného. Ale teď neměl na výběr.

"Neboj. Bude to trvat jen hodinu, ano? Prozatím..." ušklíbl se leader a kývnul k DaeHyunovi, že si s ním může dělat co chce.

"Prosím...nech mě být..." prosil dokola blonďáček.

"Dae...nemáme celý den." zavrčel modrovlasý.

Starší muž kývl a začal ho prvně pomalu mučit. Blonďáček se začal cukat ještě více, ale nebylo mu to nic platné.

"Prosím...udělám cokoliv, cokoliv budete chtít, jen to nedělejte...prosím." jejo pláč stále sílil a DaeHyunovi to bylo úplně jedno.

Nezajímal ho. Chtěl konečně na sto procent patřit k nim. A takhle se mu naskytla neodolatelná šance.

"Dae, počkej...mám jiný nápad co s ním. Ty si vem jiného. Ale jeho...toho si necháme na lepší věci." ušklíbl se leader.

DaeHyun se na něj překvapeně podíval.

"To jako teď? Když jsme začali?" zeptal se vysokého muže.

"Ano. Ještě nenastal jeho čas." podíval se YongGuk na blonďáčka, který celý vyděšený stál uprostřed pentagramu.

Dae jen kývl a na rozkas leadera pustil Zela.
Ten rychle utekl dál od nich.

"No tak...už ti nic neuděláme, ano?" usmál se na něj YoungJae.

"Prosím, já...už nechci. Nechci tu být. Bojím se." rozplakal se a vypadal jak hromádka neštěstí.

"Kluku seber se. Nejsi holka." snažil se ho povzbudit JongUp.

"A že ty máš co říkat." ušklíbl se YoungJae.

"Jo? Vážně? Vsadíš se?" začínal JongUp.

YoungJae se později nechal vyprovokovat a skočil po něm. Ostatní kluci se dívali a povzbuzovali je.

"A těmhle kreténům dělám leadera..." povzdychl si YongGuk a jediní, kdo zůstali v klidu byl YongGuk, Zelo a DaeHyun.

"Tak co se teda bude dít?" zeptal se nechápavě mladší.

"Jo. Počkej. Zelo...pojď." podal mu ruku a kluci hned zbystřili, že tu není cosi v pořádku.

Tohle ještě žádnému děcku neudělal.

"Donesu ti jinýho." řekl.

Zelo se YongGuka nejistě chytil a odvedl ho.

"Tak fajn, tentokrát jsi z toho vycouval. Ale nezvykej si." zavrčel YongGuk a klekl si k němu.

"Pro jistotu." dal mu na krk malou GPSku.

"C-co to je?" zakoktal se blonďáček.

"Je to jen sledovací zařízení. Nic ti to neudělá. Pokud se to nebudeš snažit odendat. To už by dobrý nebylo." usmál se škodolibě Guk.

Podíval se znovu na Zelova očka.

"Máš tak nádherné oči." zašeptal.

"Ty mi dala maminka." otřel si slzy.

"Stýská se ti viď?" zeptal se tónem, jako by ho chápal.

Zelo pouze přikývl.

"Všechno bude zase v pořádku." uklidnil ho leader.

Už chtěl odejít, ale Zelo se za ním rozběhl a objal ho.

"Děkuju za záchranu." špitl.

YongGuk byl úplně v šoku. Nevěděl co mu na to říct. Ještě nikdy tohle od žádného kluka neslyšel. Ani od normálního dítěte.
Pousmál se a pohladil blonďáčka po vlasech.

"Zítra ti přinesu jídlo a pití." oznámil mu.

Samotného ho to překvapilo. Nikdy by tohle normálně neřekl nějakému dítěti.
Ale JunHong...nebyl jen tak nějaké dítě. Byl výjimečný.

Annyeong ďáblíci! :)

Tak...jde to nějak moc rychle, ale..snad se nic nestalo. Asi to nebide zas tak moc dlouhé :)

Snad se líbil díl :)

Votujte a komentujte gomawo ;)

Saranghae :*

-B.Devil ;)