Danger ✔

| 10 |

"Dneska večer pro vás přijdu. Potřebuju jen...abyste zabavili strážníky co nejdéle to půjde." vysvětlil tiše blonďáček. 

"Pro tebe všechno." usmáli se kluci. 

"Už musím jít. Snažte se tu přežít a nedělat žádné průsery, jasné?" dodal Zelo a strážník ho pomalu vedl pryč. 

Kluci se vrátili do svých cel. 

Zelo jel pomalu svým autem dolů. Zaparkoval před domem a vystoupil si. Jeho matka byla v práci, tak to tu měl volné. Rychle vyběhl nahoru a začal si chystat svůj plán. Vzal si batoh, kam si naházel všechny potřebné věci. Dal si do něj černý sprej, kvůli kamerám, poté holčičí oblečení a dlouhou světle hnědou paruku. Pak si vzal ještě paralizer a kdyby bylo nejhůř, tak i slzný plyn a pepřák. 

Když bylo kolem 8. hodiny večer, vyrazil. Sedl si do černé dodávky, kterou nastartoval. Pomalu vyjel na cestu a po půl hodině dorazil. Zastavil před věznicí a hned z batohu vytáhl dívčí oblečení. Bílá košile, černé sako a kratší červenočernou sukni. Na nožky si navlékl bílé podkolenky a obul se do černých botiček na mírném podpatku. Vypadalo to podobně jako školní uniforma. Ještě si na sebe vzal hnědou paruku a pomalu vyšel z auta, které nechal odemčené. Na záda si hodil batoh a rychle proklouzl zadním vchodem do budovy. 

Dostal se po schodech až k vězňům. Ale ještě nemohl osvobodit kluky. Musel rychle projít dlouhou chodbou, kde měli strážníci kancelář. Omráčil jednoho ze strážníků, kteří chodili po chodbě a vzal mu klíče. Všechny byly popsané. Pro jeho štěstí. Blonďáček se dostal do kaceláře, kde vyhodil všechny kamery a alarmy. Rychle vyšel ven a běžel k vězňům. Věděl číslo cely jeho hyungů. Rychle běžel k ní. V těch botách se mu běhalo opravdu hodně blbě. 

"Slečno? Co tu děláte? Ztratila jste se?" posvítil na blonďáčka jeden z opravdu hezkých mladých strážníků. 

"Uhh...ano? Ano ztratila jsem se. Byla jsem tu za mým bratrem..." řekl Zelo jemným hláskem jako dívka. 

"Pojď, ukážu ti cestu ven krásko." usmál se a vzal blonďáčka kolem pasu. 

Pak mu ale najednou rukou sjel na dokonalý zadeček a začal chlapce, o kterém si myslel, že je to dívka, osahávat. Blonďáček se snažil bránit, ale nijak moc mu to nepomohlo. 

"Ale no tak, krásko, jen si trochu pohrajeme." zašeptal černovlásek a otočil JunHonga čelem ke zdi. 

Byl nucen vyšpulit ten svůj dokonalý zadeček. Muž ho hned začal osahávat a rukou mu vklouzl pod košili. To se Zelo co nejrychleji vycukl a hned muže uzemnil díky své silné ráně. Jeho hyungové vše sledovali a YongGukovi pomalu docházeli nervy. 

"Ty malá děvko." podrazil blonďáčkovi nohy, který hned spadl na zem. 

Sedl si na chlapce obkročmo a chytil ho za ruce, které pořád držel pevně u své hrudi a cukal se. Vyhrnovala se mu tak už dost krátká sukýnka. Nedomyslel, že by se tohle mohlo stát. 

"Nech se dobrovolně ojet a budeš to mít za sebou." zavrčel černovlásek. 

Na to mu Zelo odpověděl větším cukáním. YongGuk už to nemohl vydržet. Kopl do mříží. 

"Hej, kreténe...pojď sem." černovláskův pohled se přemístil na YongGuka. 

Toho blonďáček využil a hned vyměnil jejich pozice. 

"Ty svině jedna. Chováš se jak děvka. Mě je jedno, jestli chceš nebo ne. Já tě dostanu." zakřičel černovlasý. 

Blonďáček se k muži sklonil. 

"Tím bych si nebyl jistý." zašeptal a přiložil mi ke ke krku paralizér. 

Omráčil ho. Hned si stoupl a upravil si košili a oprášil sukni. 

"Třeba někdy jindy." zahihňal se Zelo a rychle si od strážníka vzal klíče. 

"Hej! Co to tam vyvádíš?" zvolal silnější muž hlubokým hlasem. 

Zelo rychle odemkl celu a vytáhl si pepřový sprej. Hned ho našplíchal strážníkovi do očí a pomohl klukům ven. Rychle je táhl ven zadním vchodem. Sirény se nerozezněly, jelikož blondýn naštěstí vyhodil bezpečnostní systém. Kluci rychle vyběhli z budovy a doběhli k autu. 

"Zelo...co tě to napadlo? Bože...ani nevíš, jaký jsme o tebe měli strach." vyjekl HimChan a objal mladšího chlapce. 

Postupně ho objali všichni a nastoupili si do auta. 

"Zelo...prosím...příště nechoď v tomhle. Bože...víš, jaký jsem měl strach?" vyjekl YongGuk a objal blonďáčka. 

Poté si ho pozorně prohlédl. Skousl si spodní ret. 

"Ale nemám slov." přitáhl si ho do objetí a ruce mu dal kolem opravdu úzkého pasu. 

Vážně jako dívka. 

Pohladil JunHonga po tváři a vpil se mu do rtů. 

"Potom budeme pokračovat." mrkl na něj hnědovlásek. 

Oba si sedli do auta a blonďáček rychle nastartoval, jelikož se opravil systém. Rychle vyjel pryč. 

"Kam teď pojedeme? Zpátky se vrátit nemůžeme. A potřebujeme někde bydlet." začal vyvádět DaeHyun. 

"V pořádku. Budete bydlet u mě" usmál se blonďáček. 

"Zelo, nemůžeme tě takhle..." 

"Ne Hyung. Starali jste se o mě dlouho. Chci vám to vynahradit." přerušil YongGuka. 

Chlapci dojeli k blonďáčkovi a tam už byla jeho matka. Seděla v kuchyni a Zelo zastavil kluky. Prošel opatrně kolem a kluci udělali totéž. Vyšli nahoru po schodech a blonďáček si oddychl. Už si chtěl sundat paruku, ale YongGuk ho zastavil. 

"Nech si to ještě chvilku." prosebně se na něj podíval. 

"Nah...nechce se mi, ale....tak dobře no. A teď pojďte se mnou." Máme tu jen dva pokoje, takže se tam budete muset nějak poskládat. YongGuk bude se mnou." ukázal čtyřem klukům dva pokoje. 

Hned si je zabrali a YongGuk si Zela přitáhl k sobě. Začal ho líbat na rty. Zelo mu omotal ruce kolem krku a prsty mu vplul do vlasů. YongGuk do mladšího chlapce šťouchl a on spadl na postel. YongGuk si sedl na jeho uzoukný pas a rukama mu přejel od krku až po pokrčená kolena. 

"Jsi opravdu nádherný. Tohle bys měl nosit častěji." zašeptal mu YongGuk do ouška a hladil mladšího po celém těle. 

HELLO BI+CHES!!! :D

Ano, po dlouhé době další díl. Omlouvám se. Ale to už vás asi nemůže nijak překvapit. Opravdu mě to mrzí. Ale mám toho teď rozepsaného ještě dost a to chystám ještě překlad, takže nějakou story se pokusím co nejrychleji dopsat :)

Snad se vám díl líbil. Ano, vím, že to se nedělá, ukončit to takhle, ale co se dá dělat :) Popisovat se mi to nechce :)

Votujte a komentujte gomawo ;)

Saranghae :* 

-B.Devil ;)