Je to děsivý

163 9 0
                                    

Prošli jsme mezi stromi a uviděli to. ,, Ty bláho..." omilem jsem svůj údiv sdělil i ostatním. Ty se jenom pousmáli. Taky koukali s otevřenou pusou na to neobydlené stále ještě trochu radioaktivní město. Dalo by se říct město duchů. Je to trochu kreepy, ale zároveň úžasný. Po pár minutách obdivování už vidím jak všichni drží mobili, foťáky, kamery a dokumentují úplně všechno co se dá. Já samozřejmě taky. Říkali nám že máme dávat pozor jelikož je tu okolí stále ještě radioaktivní a jestli by jsme si chtěli něco vzít jako suvenýr nepřipadalo v úvahu. Už jenom to tu být je zážitek sám o sobě. Moje nedočkavost mi nedala a já musel jít zkoumat okolí. Většina byla ještě venku a fotila všemožné budovy a ruské kolo. To bych nebyl já kdybch nešel dovnitř. Vlezl jsem do jedné budovi zřejmě nemocnice. Připadám si jako v nějáký hororový hře. Jak to tu tak procházím pohledem zavadím o jakousi místnost jako jediná byla zavřená, ale ne na zámek tak proč se tam nepodívat. Dveře hrozně nepříjemně zavrzali. Tak asi už tuším proč to bylo zavřené. Je to tu až děsivě zachovalé.

Moc se omlouvám za krátkou kapitolu a taky za to ze strašně dlouho nevišla . Píše to kamarádka a je tu moje líné prasátku 😄 takže na mě náštvaní nebuďte 😊 dokopu ji k tomu 🙄😊

Skrytá schopnost Kde žijí příběhy. Začni objevovat