Ahoj, jsem Arielle, je mi skoro jednadvacet, jsem blondýnka s hnědýma očima a plnějšími rty, žiju v Londýně se svým nejlepším kamarádem Harrym, mojí kamarádkou Amy a jejím přítelem Niallem. Amy je naprosto úžasná kamarádka, známe se od první třídy, jsme jako sestry, ve všem jsme si hodně podobné, ale upřímně je to větší magor než já a to ani nemluvím o Niallovi, ten co někdy vymyslí za kraviny, ale pak to stojí za to. Bydlíme v krásném velkém bytě, v Londýně o kterém jsem vždycky snila. Má jedno patro a přízemí a je sladěný do krémových barev, nábytek je dřevěný a jediný výrazný kus nábytku máme s Harrym v pokojích kde máme červené doplňky protože trval na tom že to budeme mít stejné, někdy je opravdu jak malý dítě. S Harrym bydlím v prvním patře a pokoje máme každý na jednom konci. Amy s Niallem bydlí v druhém poschodí a mají společnou ložnici. Občas jsou jejich vzdechy slyšet i přes několikatery dveře což se přitom absolutně nedá spát takže většinou to končí tak že si jdu pustit televizi někdy příjde i Harry, tak koukáme spolu, bavíme se u toho nebo děláme kraviny a někdy po chvíli oba usneme. Všichni tři kromě Niallího ještě studujeme, Ni pracuje v nahrávací společnosti jako ředitel, kam po škole nastoupí Harry, Ni ho chce jako zástupce takže má jistý dobrý flek, s Amy máme v plánu po dokončení školy otevřít si vlastní kosmetický salón. Vždycky byl náš sen pracovat spolu a odstěhovat se do Londýna a teď jsme tak strašně šťastné že tu jsme, je to jeden z mnoha našich splněných snů.
Skoro každé ráno se probouzím s úsvitem protože v pokoji mám velké okno, tak mě pokaždé vzbudí krásné svítání. Někdy si jen tak zajdu na balkon a on už tam sedí, nebo se opírá o zábradlí balkonu a sleduje východ slunce. Dnešní ráno nebylo jiné, opět mě vzbudili sluneční paprsky, které mě příjemně hřály do tváře. Vstala jsem z postele, protáhla se a rozespale šla na balkon kde už byla Amy, stála opřená a sledovala východ slunce jako každý jiný den.
"Dobré ráno" usmála jsem se na ní a zezadu ji objala.
"Dobré" taky se usmála a otočila se aby mě mohla obejmout pak se otočila zpět k vycházejícímu slunci. Po chvíli co jsme tam stály a sledovaly tu krásu se ozvaly naše hladové žaludky a to pěkně nahlas. Začaly jsme se smát a se smíchem zašli do kuchyně. Ke snídani jsem nám udělala cappucino a palačinky s čokoládou, šlehačkou a ovocem. Když jsem položila tu dokonalost na talíři na stůl. Přišel loudavým krokem Harry.
"Dobré ráno" řekl svým ranním chraplavým hlasem. Usmála jsem se s Amy na něj a obě jsme mu popřály dobré ráno. Úsměv nám oplatil, sedl si ke stolu a začal jíst moji snídani. Amy jen koukala a smála se. Sledovala jsem ho než dojedl a Amy také. Když dojedl šel si po sobě uklidit. Když si po sobě uklidil a zavřel myčku postavila jsem se před něj. On jen na mně koukal nechápavým výrazem. "To ti příjde draho" snažila jsem se znít vážně, jenže když se začala smát neudržela jsem se a začala se smát taky. Harry jen stál jak tvrdý Y a nechápal o co jde. Když už jsem popadla dech a přestala se smát, uklidnila jsem se a podívala se mu do očí, dostala jsem se asi do nějakýho tranzu či co, sprostě sem stála jak trubka a čučela na ty jeho nádherné, oříškově zelené oči. Byli tak krásný, tajemný a naprosto uchvacující, ano ano úplně jsem se nad tím pohledem rozplývala. Po chvíli si Harry odkašlal a uchechtl se. Mně až teď došlo že tu stojím a čučím na něj, aby si nemyslel ještě že jsem nějakej psychopat či co.
"Ehm...Stylesi víš že jsi mi sežral snídani?" koukala jsem na něj a čekala co z něj vypadne.
"Jo?...No to nevadí, bylo to celkem dobrý ale příště by toho mohlo bejt víc", usmál se. Ten jeho proklatý úsměv, vždycky když se usmál měla jsem pocit že se mi podlomí kolena a no prostě aww.
"Ale-", obejmul mě tak že sem neměla šanci to doříct když jsem měla jeho rameno skoro v puse.
"Já ti to pak vynahradím...možná", zašeptal mi do ucha a odešel do svého pokoje. Chvíli jsem tam stála jako debil než jsem byla schopná cokoli říct, mám pocit že mně Harry nějakým způsobem přitahoval, možná že delší dobu, ale jen možná.
"Bože...víš že tě nesnáším?" řekla jsem mu než odešel, on se jen uchechtl a jako nejvyšší výsost odkráčel do pokoje. Jen co jsem to dořekla Amy se začala hihňat jak kdyby ji štípala blecha.
"Co je?" koukala sem na ní a přitom si sedla ke stolu.
"Ari mám pocit že si zamilovaná..."
Hello, Hello je tu první kapitola*-* Doufáme, že se vám bude líbit a že vás to neodradí od příběhu. Napište nám do komentářů jaké máte pocity z první kapitoly👌❤
With love Vaše Mouis & Karry 💕
ČTEŠ
Second Chance
RomanceČtyři nejlepší kamarádi se rozhodli že spolu budou bydlet v jednom krásném domě v Londýně kousek od pláže. Niall už delší dobu chodí s Amy a pak je tu Arielle a Harry kteří jsou stále nejlepšími přáteli. Jenže u jednoho z nich to postupem času začne...
