Nepotkal jsem vlastně nikoho jako byl on. Už ne. Po těch pár letech.. ano letech. Bylo to pár let zpátky co mě otec vyhodil. A já chodím z ubytovny na ubytovnu, abych to střídal. Z práce do práce, abych to poplatil. Neměl jsem nikoho těch pár let kdo by se o mě staral. A nejspíš mi to i pomohlo se trochu postavit na vlastní nohy. Ale on mi pořád chyběl.
Tušil jsem kde je. Co dělá. Na jakou školu chodí. On se o mě přestal zajímat hodně dávno. Nejspíš v tý době. Chtěl jsem ho tak moc zpátky. Možná jsem začínal vážně přemýšlet o tom.. co bych měl udělat, abych jeho zpátky dostal. Abych se konečně po těch letech dostal zpátky na vlastní nohy!
Kéž bych tehdy neustoupil!
„Moudřejší ustoupí.."
ČTEŠ
Vánoční přání ✔
KurzgeschichtenPřání se nemusí týkat jenom těch dobrých přání. Každé vyřčené slovo je silnější než to co uděláte. Proto je někdy potřeba si na slova dávat pozor. 24 krátkých příběhů. Každý den jeden až do Štědrého dne si otevřeme jedno políčko. Hezký cover je od...
