Okýnko č. 23

21 6 0
                                    

Zítra jsou Vánoce. Ne že bych neměl dárky, ale spíš jsem měl strach jak se budou všichni chovat otec. Ten nejvíc. Vždycky byl ten co tohle všechno zakazoval. Mě, jeho.. nás!
A pak nás mamka pozvala na Štědrý den a já měl pocit, že se rozkřičím a uteču daleko od tohohle bytu, abych se nemusel koukat na otcův zhusený obličej.

On mě v tom, ale zastavil a zdvořile přijal to pozvání. Obdivoval jsem za to jak to umí, když má dojít na nějakou konverzaci. Naprosto mě to fascinovalo. 

A tak jsem věděl, že on je to co u sebe potřebuji. Že je můj život. Můj nejlepší vánoční dárek!

Kéž by tyhle dny nikdy neskončily!

Vánoční přání ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat