Nebylo to moc příjemné sledovat mojí rodinu jak se mě prostě jenom zbavuje. Vyhazuje mi věci, které ani nebyli moje. A tak jsem je balil.. jedno po druhé jsem to skládal do lodního kufru, který po mě můj otec hodil.
Trochu jsem je prosil, aby tohle nedělali. Ale nebylo mi to nic platné. Ono se to vážně dělo.
Teď jsem na to jenom vzpomínal jako na něco pro mě docela smutného. Ale když se tak nad tím zamyslím.. uvědomuju si jenom, že bych se měl zamyslet nad sebou jak jsem se choval. Možná to nebylo úplně přípustný.
A přesto.. kéž bych mohl vidět pořád v rodině moje světlo na konci tunelu.
„Vánoce jsou svátky, kdy lidé jako hvězdy, svítí pro druhé."
ČTEŠ
Vánoční přání ✔
Kısa HikayePřání se nemusí týkat jenom těch dobrých přání. Každé vyřčené slovo je silnější než to co uděláte. Proto je někdy potřeba si na slova dávat pozor. 24 krátkých příběhů. Každý den jeden až do Štědrého dne si otevřeme jedno políčko. Hezký cover je od...
