Když mi bylo asi pět věřil jsem, že mám všechno. A já vážně všechno měl. Rodinu, domov, ale taky mazlíčky. Pořád jsem byl ale malé rozmazlené dítě, které chtělo víc. Chtělo to krásné autíčko, které bylo za výlohou. Chtělo toho vojáka, který stál na podstavci v jednom obchodě s hračkami. Ale ze všeho nejvíc jsem chtěl toho modrého medvídka, který byl stejně velký jako já. A přesně z toho důvodu jsem ani jedno z toho nedostal.
Protože jsem se pořád viděl u toho jak si budu hrát s tím vším a vlastně mi nedošlo, že tyhle svátky jsou o něčem docela jiném. Přál bych se je mít zase s kým trávit!
„Vánoce nejsou o tom, jak je trávíš, ale o tom, s kým je trávíš."
ČTEŠ
Vánoční přání ✔
Kısa HikayePřání se nemusí týkat jenom těch dobrých přání. Každé vyřčené slovo je silnější než to co uděláte. Proto je někdy potřeba si na slova dávat pozor. 24 krátkých příběhů. Každý den jeden až do Štědrého dne si otevřeme jedno políčko. Hezký cover je od...
