Nejlepší kamarádi

50 5 0
                                    

Protlačila jsem se mezi davem těch pipin.
Jedna holka, myslím, že se jmenovala Tracy, mi pomohla Jamieho zvednout, abychom ho dovedly k umyvadlu.
Ostatní holky pobíhaly za námi a pořád dokola se Jamieho ptaly jestli je v pořádku. Copak neviděly, že ne?

Zazvonilo. Měly jsme se přemístit do učebny angličtiny a tak už začali všichni postupně odcházet.
„Já už budu muset, nechci dostat vynadáno" omluvila se Tracy a nechala nás tam samotné.
Vlastně se jí nedivím. Kdybych nebyla do Jamieho tak beznadějně zamilovaná, možná bych tu nebyla ani tak dlouho jako ona. Naše učitelka angličtiny je totiž neskutečně přísná nebo spíš rovnou zlá. Občas mám pocit, že nás všechny nenávidí. Dobře, ne občas a fajn, ne jenom já. A taky to nejspíš není jen pocit.

„Jdi už. Evilová tě zabije" řekl Jamie. „Nenechám tě tady takhle" odsekla jsem. Pousmál se a já taky. Pane bože, z téhle scénky se asi rozteču!

Konečně mu přestala téct krev z nosu a tak jsem mu pomohla přesunout se do učebny angličtiny. Přišli jsme tam o čtvrt hodiny později.

„Kde vězíte tak dlouho?!" začala na nás okamžitě řvát Evilová.
Chtěla jsem to vysvětlit, ale do řeči mi okamžitě skočil Thomas. „Vzal sis alespoň kondom Jamie?" Celá třída propukla v záchvat smíchu, což Evilovou ještě víc rozzuřilo. Nenechala nás nic vysvětlovat a rovnou nám napsala poznámky.

Po hodině za mnou Jamie přišel. „Amy, je mi moc líto, že jsi kvůli mě dostala poznámku a taky, že jsme se ti předtím s Thomasem posmívali. Byl jsem debil. Neviděl jsem jaký Thomas je. Já... Amy, prosím odpust mi" V očích měl slzy. Někdo kvůli MĚ málem brečí? Místo odpovědi jsem ho objala. Po tomhle objetí jsem toužila už hodně dlouho.
„Hele, že by novej třídní páreček?" začal se zase posmívat Thomas. „Nech je bejt!" zastala se nás Tracy. Thomas k ní přišel a vlepil jí facku. „Jich se nikdo zastávat nebude" zašeptal, ale schválně tak hlasitě, aby to slyšela celá třída. „A ani se s nimi bavit" dodal ještě.

Jamie sklesle dosedl na židli. „To bude dobrý" pošeptala jsem a dala mu ruku na rameno. On jen zakroutil hlavou. Věděl možná ještě líp, než já, že nebude.

Po škole mě přemluvil abychom šli k němu. No, dobře, zeptal se jestli půjdeme k němu a já hned odpověděla, že ano a měla jsem co dělat, abych samou radostí nezačala skákat do snad kilometrové výšky a ječet na půlku města.

Bydlel v menším bílém rodinném domku. Jeho pokoj byl šedě vymalovaný s černým nábytkem. Působilo to docela depresivně. Narozdíl od zbytku domu, který byl sladěný většinou do bíla nebo krémova a působil tak strašně optimisticky!

„Nelíbí se ti můj pokoj co?" zeptal se Jamie, když viděl, jak jezdím očima po místnosti a na tváři mám takový trochu překvapený a trochu zklamaný výraz. „Je takový smutný" odpověděla jsem rozpačitě. „Pojď za mnou" řekl a křivě se usmál.

Šli jsme nahoru po schodech a ve mně se zvyšovala zvědavost. Kam mě to vede? Proč mě tam vede?

Vyšli jsme až do podkroví. Bylo tam bíle vymalováno, působilo stejně jako zbytek domu (když nepočítám Jamieho pokoj).
„Prosím, nesuď mě dokud mě nevyslechneš" řekl a třásl se mu hlas.
Nadechla jsem se, že ho uklidním, že taková nejsem, když v tom otevřel dveře...

Tak a tady vám to ukončím. Stay svině forever xD

Co myslíte, že bude v Jamieho druhém pokoji? A jak na to bude Amy reagovat?

Mám vás ráda :3

Janee :*

Why me? (cz)Kde žijí příběhy. Začni objevovat