You Are My Champion [League Of Legends Cz] (opraveno)

IV. Vezení (opraveno)

,,Ehmm.. ztratila jsem se" pípla jsem a pomalu se otáčela. ,,Odkud jste?" zeptal se vážně. ,,Cestuji" odpověděla jsem. ,,Odkud kam?" vyzvídal. ,,Z Piltoveru zpět do Demacie" usmála jsem se, říkala jsem si že se mi nemůže nic stát vždyť jsem dostatečně daleko od Noxu. Bohužel opak byl pravdou ,,Chyťte tu ženu!" vyslal povel a chytli mě za ruce dva chlápci. ,,Proč?" nechápala jsem. ,,Jste na Noxijské půdě a chlubíte se tím, že jste z Demaciec, jaká nehoráznost".

Odvedli mě do hlavního města a tam mě uvěznili.

super super super! řvalo na mne svědomí, zatím co jsem přešlapovala v žaláři. Všechny věci mi zabavili včetně dopisu pro Jarvana IV. Měla jsem nehorázný hlad a tak jsem si unaveně sedla na zem a proklínala se.

Pow. Dalton

,,Zaslechl jsem, že se na našem území objevila nějaká Demacijská špína, bůh ví co tu hledala, ale asi už nic nenajde" zasmál se Draven ,,Počkat, on se nechal chytit někdo z Demacie?" nechápal jsem ,,Hahaha přesně tak a je to dokonce holka, prý že se ztratila nebo co, každopádně bude zajímavé, až s jedním z nás bude bojovat" ušklíbl se a na jeho očich bylo vidět jak doufá že to bude on. Zasmál jsem se a zvědavost mi nedala, už je to dlouho co jsme tu měli uvězněného Demacijce a ještě k tomu holku. Cestou jsem se divil jak může být někdo tak blbý a vstoupit na Noxijské území, kor jako Demaciec. Došel jsem k jejímu žaláři.

Pow. Angel

Přišla ke mě mužská silueta, byla oblečený v černém, takže jsem na něj pořádně neviděla ale něco bylo jasné typický Noxík ,,Jak můžeš být tak blbá a vstoupit na území Noxu?" ledově se zasmál ,,Já jsem se ztratila, nevěděla jsem, že jsem na území Noxu" zamračila jsem se, jenomže to bych nebyla já, aby mi nezakručelo v břiše ,,Ty máš hlad?" upnul na mě svůj ledový rudý pohled. Přikývla jsem nemělo cenu něco zapírat moje břicho mě prozradilo ,,Počkej tu .. jo vlastně ty nikam nemůžeš" zasmál se.

Pow. Dalton

Vypadala velice zajímavě, nemohl jsem jí tam nechat hladovět, kor když zítra půjde do areny si to s jedním z náš vyříkat. Ušklíbl jsem se nad tou představou.

Došel jsem do nejbližší pekárny, koupil chleba a šel zas zpátky.

Pow. Angel

Znovu přišel, ale teď měl sebou i chléb. Podal mi ho, ucukla jsem. ,,Proč mi ho dáváš je otrávený?" zamračila jsem se nevěřícně. ,,Hahah, neboj čeká tě zítra něco mnohem zábavnějšího, měla by ses pořádně najíst" usmál se a jeho ledový pohled se na mě znovu upnul ,,Tak asi dík no" zakousla jsem se do chleba a modlila se ať není otrávený. Opřel se o žalář ,,Už je to dlouho co jsme tu měli Demácijce" lehce zabručel ,,mm?" podivila jsem se a jen zamumlala přes plnou pusu. ,,Věr mi že si tě zítra v areně pěkně vychutnají" pohled znovu upnul na mě a olízl si své rty. ,,Areně?" podívala jsem se na něj. ,,Ano zlatíčko, možnost si vybojovat svobodu nebo umřít" zazubil se a já se lehce zadusila na chlebu. Odtáhl se od žaláře a řekl ,,Těším se co předvedeš" pousmál se a pomalu odešel pryč. 

Celou noc jsem nemohla spát, jsem dobrý bojovník, měla bych to zvládnout.