2. Díl

72 4 0
                                    


...

Ještě v šoku vzhlédnu a uvidím Stilese, který se na mě usmívá od ucha k uchu. Pomalu mě zvedne a postaví zpět na nohy. Na tváři se mi vykouzlí úsměv a já, na Stilesovo pokývnutí hlavou vcházím do jeho domu.

Stiles:

Pomalu vedu Lydii do mého pokoje a mezi tím jí vysvětluju, že můj táta musel na rychlo odjet z domu kvůli případu. Zajímal jsem se o něj ,ale táta mě odpálkoval. To bych přeci nebyl já, kdybych se vzdal! Sledoval jsem o až na místo činu, než jsem stihl zareagovat, a tak mě můj táta zahlédl a poslal zpět. Díky mé ,,rychlomluvě'' jsme to stihly než jsme dorazily do pokoje. Kdysi bych Lydii vyděsil, ale teď se nad tím vždy jenom pousmála. Otevřel jsem dveře a pustil ji do pokoje. Řekl jsem jí, ať počká, že přinesu horkou čokoládu. Přikývla a já odešel.

Lydia:

Chodím po pokoji Stilese a zkoumám ho. Pozastavím se nad obrovskou nástěnkou a zasměju se těm červeným provázkům, které zdobí celou tabuli, těm případům a nadpřirozeným příšerám, které jsme porazili:Petera, Kanimu, Darah, Smečku alf, Nogitsune, Seznam smrti a Dread doctors. To vše jsme dokázaly. Pohledem zabloudím ke Stilesovu nočnímu stolku, na kterém je zarámovaný můj obrázek se stromem, díky kterému jsme zachránily naše rodiče. Hned pod ním stojí malý lísteček s nápisem ,,modrá a oranžová nebí dobrá kombinace". Začnu se smát a ucítím hřejivý pocit u srdce, který přeruší otevření dveří.

...

Teen wolf - FF StydiaKde žijí příběhy. Začni objevovat