Kill her.

Část 4.

17. Února 2002

Dny bývali čím dál divnější a já se začínal sám sebe ptát co se děje.

Mé dny probíhali poslední týden pořád stejně. Vstát, vyvenčit psa, najíst se, vyvenčit psa, jít zase spát.
Ale v ten moment co jsem došel domu mi zablikal telefon s nově příchozí zprávou.
Psal Paul..

,,Kdo je ten chlap na rohu ulice?" Stálo tam.

Podíval jsem se z okna a opravdu tam někdo stál.
Vzal jsem svou mikinu, obul si boty a rychlým krokem se přesunul za barák.

18. Února 2002

,,Zabij je, Joshi." Řekl a hodil mi svou zbraň.

Podrbal jsem se na bradě a temnou ulicí se ozývali opakované výstřely.

17. Února 2002

,,Paule, co to tady sakra vyvádíš?" Blížil jsem se s nechápavým výrazem k němu a rozhodil rukama.

,,Jdeme do klubu, potřebuješ se trochu odreagovat." Vynořil se z tmavého místa a já konečně spatřil jeho tvář.

,,Jestli si chtěl jít do klubu, stačilo to napsat. Né psát takový tajemný esemesky." Řekl jsem stále nechápavě a Paul se krátce zasmál.

,,Paule, paule! Tohle je nejlepší noc co jsem kdy zažil!" Křičel jsem opile a začal se nekontrolovatelně smát.
Kolem sebe jsem měl tolik holek, že jsem to ani nespočítal.

,,Raz, dva, čtyři.."

,,Co to sakra děláš, počítáš ovečky?!" Smál se Paul.

,,Kámo, počítám ty holky!" Zasmál jsem se hlasitě.

,,A proč máš zavřený oči?" Rozesmál se ještě víc.

,,Tohle vypij, uklidní tě to trochu." Zaklepal mi na rameno Paul a přinesl drink, který byl zvláštně zbarvený, ale to jsem neřešil. Nalil jsem to do sebe.
Paul se v ten den výtězně usmál a vypil to taky, samozřejmě jinak zbarvené.

,,Jdeme domů!" Křikl mi do ucha. Odvlekl mě někam pryč, kde jsem to vůbec neznal.

,,Můžeš tady přečkat svou opileckou zkušenost." Hodil mě na postel a já okamžitě usnul.