Hudba hrála hlasitě a my s kamarádkami v klubu tancovaly a zpívaly znějící song. "Ehh půjdu si na chvíli sednout." zakřičela jsem na ně udýchaně. Přece jen už nějakou dobu tančíme.
Přešla jsem na sedačku ke stolku a rozhlížela se okolo. Moc dobře to tu znám, je to náš nejoblíbenější klub ze všech Newyorských a jsme tu, dalo by se říct pořád.
Vzala jsem si ze stolku nějaký drink a i když nebyl můj, tak jsem se napila. Udělala jsem to jen proto, že z něj nebylo odpité.
Zhluboka jsem se nadechla a vstala jsem rozhodlá pokračovat v paření.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Vydala jsem se k parketu a najednou mi někdo poklepal na rameno. Otočila jsem se a byl to nějaký neznámý muž v černém oblečení. A byl fakt vysoký.
"Slečno, jdete někam nebo máte čas?" Co po mě sakra chce?! "Ehm, jo mám." pokrčila jsem rameny. "Celou noc?" zeptal se. Nakrčila jsem čelo "Dejme tomu. Proč se ptáte?" nechápavě jsem se ho zeptala.
"Tak pojďte za mnou." ukázal na mě prstem a otočil se na odchod. Nadzvedla jsem obočí a stála na místě. Mám za ním jít? Otočil se na mě s nechápavým výrazem. Ale proč bych vlastně nešla.. Rozešla jsem se k němu a následovala ho.
Vyšli jsme ven před klub a stálo tam černé auto s černými skly. Otevřel zadní dveře a já pochopila, že mám nastoupit.
Nakoukla jsem dovnitř a seděly tam asi dvě holky, tak jsem se rozhodla nastoupit. "Nikam neodcházejte." Zabouchl za mnou ten chlápek a zase někam odešel.
"Taky vás přivedl tenhle?" zeptala jsem se jich. "Jo a dotáhla mě sem tady moje opilá kamarádka." ukázala na ní. "Já bych nešla jen tak do cizího auta." uchechtla se na mě.
"To je pravda, proč tu vlastně jsme?" Popravdě z toho začínám mít blbý pocit. Najednou se otevřely přední dveře a nastoupila nějaká další holka zhruba v našem věku.
Ten chlap obešel auto a nastoupil na místo řidiče. "Tak jedem, a hlavně buďte v klidu." Zděšeně jsme se na sebe koukly s tou holkou, mezitím co její opilá kámoška podřimovala.
Po asi čtvrt hodině jsme konečně zastavili. "Vystupte prosím." Já si jen povzdychla a vystoupila a postupně i ostatní tři holky a on.
Byli jsme před nějakým luxusním hotelem a u vchodu stálo spousta fotografů, ale nic se nedělo. Ani nás si nevšimli, protože jsme zastavili dál od vchodu. Vypadalo to tak, že jen na něco čekají.
"My půjdeme dovnitř jinama." Nakrčila jsem čelo, ale i s holkama ho následovala. Zahli jsme do boční uličky a tam byly prosklené dveře.
Vešli jsme a ocitli se na chodbě v hotelu v přízemí, kde byly jen samé pokoje. Zavedl nás k výtahu a vyjeli jsme o pár pater výš.
Ten chlap začal odemykat nějaké dveře pokoje a v tu chvíli jsem se začala doopravdy bát. Ještě když u těch dveří stál chlap taky v černém oblečení. Divný. "Běžte dovnitř." pobídl nás.
Vevnitř to tu je krásné, vysoký strop, pozlacený nábytek, lustry.. Hádám, že jsme v nejdražším pokoji tohohle hotelu.
Ten muž vytáhl nějakou tašku a nastavil jí před nás. "Prosím, odevzdejte vaše mobilní telefony."
"Cože, nebudu vám dávat můj telefon." řekla jsem. "To já taky ne." dala si jedna z holek ruce v bok. "Dejte je do tašky." odpověděl v klidu. "Vrátím vám je potom." přikývl.
My je nakonec odevzdali, přece zvědavost co nás čeká, je větší.. "Kdo půjde první?" nadzvedl obočí. Co, sakra kam?!
"Já, vždycky ve všem první." zvedla ruku ta opilá holka a začala se strašně smát. "Hm, tak pojď." chytl jí za ruku a otevřel další dveře v tomhle apartmánu a pak jen zavřel.
Po asi půl minutě se vrátil "Až vyjde tamta, tak půjde další. Váš mobil si vezmete až potom, co vyjdete ven." A odešel uplně ven z apartmánu.
My si celé nervózní sedly na červený gauč a čekaly beze slov jako na popravu.. Po chvilince se otevřely dveře a vyšla z nich ta opilá holka.
Zapřela se ruky o svoje stehna a začala se smát. "Wohooou." vykřikla. "Co, co tam bylo?" zeptala se její kámoška. "Kámo, asi budu brečet, nechtěl mě." rozesmála se ještě víc. Nadzvedla jsem obočí.
"Cože, kdo tě nechtěl?" zeptala se. "Běž a uvidíš sama, ale říkám ti kámo.." trochu sebou zapotácela. Ta druhá holka se vydala do té tmavé místnosti a mé čekání pokračovalo.
Ta opilá odešla, takže jsem tu zůstala sama s jednou holkou.. A nechtěla jsem se s ní bavit, nebyla mi sympatická.
** Uběhlo tak dvacet minut a pořád se nic nedělo. Hlasitě jsem si povzdychla a v tom se otevřely dveře. Ta holka vypadala tak.. jak to říct, unaveně.
"Jsi na řadě." mrkla na mě a já se radši na nic neptala a vstala jsem, mezitím co ona vyšla z apartmánu.
Otevřela jsem dveře a byla tu tma, viděla jsem jen obrysy nábytku díky světlu z Newyorské ulice. Vůbec nic tu nebylo, prostě jen další obří obyvák.
Až potom jsem si všimla naproti mě dalších dveřích. Přešla jsem teda k nim a vzala za kliku.
A hned jsem nadzvedla obočí. Další tmavá místnost a na posteli seděl nějaký kluk a byl mi dost povědomý. Celou si mě prohlédl, nic neřekl a přešel k lampičce na nočním stolku, kterou rozsvítil.
Sakra, hned jsem poznala, kdo to je. A panebože, měl na sobě jen tepláky. "Pojď sem." řekl bez emocí. Přešla jsem k němu s nadzvednutým obočím. Chytl mě za bradu a koukal mi do očí "Kolik pak ti je roků?" zamumlal. "Proč se ptáš?"
"Sakra kolik ti je?" zvýšil hlas a přitáhl si mě za boky k němu. "16." pokrčila jsem rameny. "Doprdele, říkal jsem mu ať bere jen nad 18." pokroutil hlavou. "Cože." zasmála jsem se. "Asi můžeš jít, nešukám s tak mladýma." sedl si na postel.
Tyvole, to je fakt debil. I když je to samotný Justin Bieber. Fajn, jdu to s ním hrát.
