Is He The One? [CZ]

•7• Neznámé číslo

"Tak co? Už jsi se rozhodla mezi Carsonovýma?" zeptala jsem se Tary a kecla si vedle ní do lavice.

"Ne, pořád nevím," povzdychla si. "Našla jsi ten papír?"

"Ne. Byla jsi už za Jasonem?" obrátila jsem otázku zase na ni.

"Ne. Stydím se."

"Cože?" vykulila jsem oči. "Já se ho snad půjdu zeptat sama, ty jo."

Tara vehementně vrtěla hlavou: "Ne, to prosím tě ne."

"A proč ne?" divila jsem se. "Když to nejsi schopná udělat ty, tak ti pomůžu. Přece nezůstaneš zase na ocet."

Tara na to něco namítala, ale neposlouchala jsem ji, protože moji pozornost upoutal telefon, který zavibroval.

Neznámé číslo: Slecno servirko, mohla byste me prosim prijit obslouzit? 😂 Sedim v Pubu a vas tu nikde nevidim 🙈😞😅 P.

Usmála jsem se.

Udelal jsi vsechno proto, abys ziskal moje cislo, co? 😂 Tak to vyklop, kdo ti to praskl?

Než mi přišla další esemeska, uložila jsem si kontakt do telefonu ppd jménem Paul.

Paul: Jo, udelal. I kdyz mi vlastne nedalo moc prace premluvit Jasona 😂 Vlastne spis zadnou praci 😂

Zase jsem se zasmála. Když jsem odeisovala, cítila jsem jak do mě Tara žduchá loktem, ale nevšímala jsem si toho. Na to jsem byla až moc zabraná do konverzace s Paulem.

A ja jsem si myslela, ze ses musel aspon trochu snazit, skoda 😞

"Adelie, sakra, vnímej," zařvala mi Tara do ucha až jsem nadskočila a spolužáci se po nás otáčeli.

"Co je?" utrhla jsem se na ni.

Tara kývla hlavou směrem ke dveřím. Podívala jsem se tím směrem a uviděla jsem, že na chodbě před naší třídou stojí Tony.

"Čeká tam na tebe Tony."

"Hm, vidím. A co?" zeptala jsem se otráveně.

"Asi bys za ním měla jít, nemyslíš?"

"Ne, nemyslím," odsekla jsem.

"Adelie, vypadá to, že ti chce říct něco důležitýho."

"Jo, to vypadá vždycky," prohlásila jsem nevzrušeně a upravovala si věci na lavici.

Tara si povzdychla: "Co se mezi váma dvěma zase stalo?"

"Nic," pokrčila jsem rameny.

"V tom případě nechápu proč tam nejdeš a nevyslechneš ho."

"Ty vole," ulevila jsem si a pomalu se zvedala. "Než poslouchat tohle, tak tam radši fakt půjdu."

Zvedla jsem se a pomalu mířila na chodbu za Tonym.

"Ahoj," řekl opatrně, když jsem k němu přistoupila.

"No nazdar," odpověděla jsem nenadšeně, opřela jsem se bokem o zeď a ruce jsem si založila na hrudníku.

To upoutalo Tonyho pozornost a na nepatrnou chvíli sklouzl svým pohledem do mého výstřihu. Nadržené prase, vážně. Otráveně jsem si povzdechla a upoutala tak jeho pozornost zpátky na mě. Přesněji řečeno na můj obličej.

"Vážně na mě budeš pořád taková? Co jsem ti vlastně udělal?"

"Proto jsi se mnou chtěl mluvit? Tak to nazdar," odpíchla jsem se od stěny a chystala se vrátit zpět do třídy. Tony mě ale stihl chytit za ruku a přitáhnout zpátky. Vytrhla jsem se mu jak rychle to jen šlo. Zatvářil se zklamaně, ale neřekl k tomu nic.