Is He The One? [CZ]

•5• Zlost

Tadá 😂 Je mi ctí vám představit Paula 😊

Nevím jak vy, ale já nad tou krásou slintám 😂

Seděla jsem s Jasonem a Paulem u proovizorního baru a povídali jsme si o všem možném, když mi někdo zaklepal na rameno.

"Zlato?"

Všichni tři jsme se otočili za Tonyho hlasem.

"No nazdar," řekla jsem mu otráveně a otočila se zpátky ke klukům. Byla jsem na Tonyho pořád naštvaná. Chodí bůhví za kým a ještě mi tvrdí, že mě miluje a nikoho nemá. Prooboha!

"Počkat," zarazil se Paul a ukázal na Tonyho: "TOHLE je tvůj přítel?"

Cítila jsem jak mě Tony pohladil po rameni s toupl si za mě: "Jo, JÁ jsem její přítel."

"A není to náhodou ten, co na tebe tehdy v hospodě tak hnusně pořvával?" zajímal se dál Paul.

"Tak z tama tě znám. Ty jsi ten borec od baru, co ji oblboval."

Protočila jsem oči a otráveně jsem se podívala na Jasona. Ten měl co dělat aby nevybuchl smíchy. Bylo vidět, že ho to přehadování Paula a Tonyho nesmírně bavilo. Mě ale teda vůbec. Spíš to ve mně vřelo. Zuřila jsem. Byla jsem naštvaná na Tonyho, protože se choval jako idiiot. Chorobný žárlivec. V duchu jsem se uchechtla. Na toho to sedí.

"Vy se stykáte, Adelie?" zeptal se mě Tony a už zase mě oslovil jménem.

"Bože," pozdechla jsem si a vytrhla jsem se mu. "Jasone, nechceš mi představit kluky ze skupiny?" zeptala jsem se.

"Jasně," nadchl se Jason a okamžitě vstával.

•••

"Jenom tak mezi náma, Austin je gay?" zeptala jsem se zvědavě Jasona, když jsme se od kluků uklidili o trochu dál.

"Podle mých informací, jo," přikývl Jas a zasmál se.

"Sakra, jak to jenom dělám, že mám tak dobrý odhad?" pochválila jsem se.

"To nevím, Adelie," smál se Jason.

Začala jsem toho člověka podezřívat, že požívá nějaké omamné látky. Protože mi nepřišlo normální, že se dokáže pořád tak usmívat.

"Jasone?"

"Copak Adelie?"

"Hulíš trávu?"

Jason ze rozchechtal: "Jak jsi na to proboha přišla?"

"Pořád se směješ," objasnila jsem mu důvod proč si to myslím.

"Kdo se pořád směje?" uslyšela jsem za sebou Dana.

"Já," ozval se Jason.

Dan se mi pověsil na záda a poznamenal: "Jo, to je pravda. Ještě nikdy jsem tě neviděl zamračenýho. Co bereš?" položil si hlavu na moje rameno.

Otočila jsem se a můj obličej se ocitl zhruba centimetr od toho jeho. Cuklo ve mně, protože jsem pocítila nějaký divný záchvěv toho, že bych na tom možná byla líp, ldybych si tehdy vybrala Dana a ne Tonyho. Rychle jsem ten pocit zatlačila do pozadí a věnovala se Jasonově reakci na Danovu otázku. Ten se teď téměř válel na zemi, jak se smál.

"Lidi, vy si vážně myslíte, že je potřeba něco hulit, aby byl člověk šťastný?"

"Jo," řekli jsme s Danem zároveň.

"Tak za prvé - ne, nehulím a za druhé - vážně to jde i bez drog. Rozhlídněte se kolem. Nejdůležitější je, se obklopit lidmi, které máte rádi a to já dělám pořád. Proto se usmívám."

"Já jsem taky neustále obklopený lidmi, které mám rád, ale nějak mi to nepomáhá," namítl Dan.

"Asi nemají oni rádi tebe," pokrčil Jason rameny s úsměvem od ucha k uchu.

Vyprskla jsem smíchy.

"Adelie?" zeptal se mě ostražitě Dan.

"Já tě mám ráda," bránila jsem se. "Já tě přímo miluju, Danečku," popleskala jsem ho po tváři.

"To je dobře, že to vím," objevil se přede mnou Tony. A smích mě přešel. I když podle Jasonovi teorie to mělo být přesně naopak. Já jsem měla ráda Tonyho a on mě... Počkat. Nebo snad ne?!

"Můžeme si promluvit, princezno?"

Povzdechla jsem si.: "Nechápu, co chceš ještě probírat, ale dobře no." Odlepila jsem se od Dana, chytila se Tonyho ruky a šla za ním.

Zatáhl mě do koupelny, zavřel za námi a pro jistotu zamknul.

Nechápavě jsem se na něj podívala: "Co děláš?"

Pokrčil rameny: "Nechci, aby nás někdo rušil," usmál se.

"Proč?"

Tony udělal krok ke mně a já jsem o krok ustoupila.

"Protože si chci promluvit."

"O čem?"

"O nás, zlato."

"Už nejsem Adelie?" zeptala jsem se ironicky.

"Jak to myslíš?" zeptal se zmateně Tony.

Mávla jsem rukou: "Neřeš to."

"Krásko, nezlob se na mě," pokusil se zase přiblížit.

A já jsem zase couvla: "Dej mi jeden jediný důvod."

"Miluju tě?"

"To se mě jako ptáš?" zeptala jsem ho sarkasticky.

"Ne, dal jsem nakonec otazník, protože chci vědět, jestli je to pro tebe dostatečný důvod."

Založila jsem si ruce na hrudníku: "A myslíš to vážně?" zadívala jsem se Tonyho zpříma do očí.

"Lásko, to snad ani nemůžeš myslet vážně. Ty jsi jediná holka kterou jsem kdy miloval, Adelie Boltonová."

"Vážně, Anthony Harpre?"

"Neříkej mi Anthony, princezno. Víš jak to nenávidím," upozornil mě Tony.

"Jo, vím. Proto to dělám, brouku," řekla jsem provokativně.

"Chceš naplácat, Boltonová?"

Moje jako zázrakem nabylá dobrá nálada najednou zase odplula pěkně daleko. "Bavíme se o vážných věcech a ty začneš se sprosťárnama. Pořád ti jde jenom o sex, Tony."

"Proboha, Adelie, co to plácáš?!"

"A nejde snad?! Sakra, přiznej si to konečně. Kdybych s tebou nespala dýl, tak bys mě pustil k vodě!"

"To bych neudělal," zavrtěl hlavou.

"Kecy. Pořád jenom plané řeči," řekla jsem, protáhla se kolem něj, odemkla dveře od koupelny a vytratila se z večírku domů. Nutně jsem potřebovala být sama.

Dneska kratší kapitolka, nějak jsem ze sebe nedokázala víc vymáčknout, asi jsem přepracovaná 😞😂

Ale jestli je někdo zklamaný, že je část kratší, doporučuju vám jít na můj profil a kuknout na prolog z nového příběhu Flirtationship, který jsem před chvílí publikovala 😊

Vidíme se za týden
Adel ✌