Maggie,I'II find you. [TWD]

Vzpomínky.

Jen co jsem ráno vstala,šla jsem za Glennem.

Přemýšlela jsem ,no řekněme spíše jsem vzpomínala na tu bolest a utrpení, ale i na šťastné chvíle v téhle době....
Když jsem Tě prvně spatřila netušila jsem , že bych tě někdy  mohla milovat .

Ale co je láska? Je to cit či  víra v někoho  jiného než ve mě samotnou ? Nebo jen obyčejná bolest ?

Byl jsi výjimečný.

Láska  může bolest a ranit, ale je to jediná věc která tu bude bude vždy.

Je to těžké. Je to jediná věc, která nás nechává pocítit život . A my si tu lásku chceme nějak udržet, ne vždy se to podaří.

Ale vytváříme si vzpomínky na sebe. Ty vzpomínky tu budou vždy pro nás....

Já vlastně nejsem sama , mám Tě tu sebe,vzpomenu si na tebe každým svým pohybem a svými slovy.

Je to jediná věc, kterou si vezmu když umřu.
Tohle mi nikdo nemůže sebrat a taky nesebere.

Setkávám tě ve snech, jako by to byl obyčejný den.
Dotýkám se tě, mluvím s tebou, vidím tvůj čarovný úsměv . Potom když se probudím, myslím si že jsi vedle mě.
Dny jsou delší bez tebe ,ale jednou  tě spatřím  znovu ..

Znovu se setkáme a už nás nikdo nerozdělí, nikdo nás od sebe neodtrhne...

Naše láska se nikdy neobrátí v prach .
Bude tu i bez tebe.
Rodina je všechno co mám ,co mi zbylo...
Po tom co jsi umřel mě  všichni podrželi ,  pro ně  jsi znamenal taky dost.

Milovala jsem tě, ale stačila vteřina a vše bylo jinak . 
Chci aby ostatní znali jak jsem tě  milovala, jaký jsi byl  .
Možná se zdám slabá a zničená, je to pravda .

Ty jsi byl klíč k mému srdci, jak jsi odešel  ten klíč zmizel ...

Slzy mi tekly všude po obličeji, vstala jsem ,oklepala jsem ze sebe hlinu a ještě jednou jsem se pohlédla na Glennuv hrob ...
Mírně jsem se usmála,ale úsměv  zase hned zmizel.