,,Takže nenávidíš Santu.'' Řekne Jeremy a hlasitě polkne.
,,No, né, že nenávidím. Spíš nevěřím...'' Odpovím a lehnu si na břicho vedle Jeremyho. Jeremy se zašklebí.
,,Hele... Je to stejné jako s elfama. Vždy pod stromkem najdeš dárek, který ti tam rodiče nedali. Kdo ti ho tam asi dal? Santa... Kdo si myslíš, že sní sušenky a mléko? Kdo si myslíš, že dohlíží na to, aby dárky dostaly hodné děti?'' Zeptá se.
,,Santa...'' Šeptnu.
,,Ano Santa!'' Zvolá a napije se horké čokolády.
,,Nechala jsis to v noci projít hlavou?'' Zeptá se a nadzvedne obočí.
,,Nechala a možná, že věřím? Že věřím?'' Řeknu nahlas a v očích se mi zabliští ta dětská radost, co se v mých očích neodehrávala už pár let.
,,Je nám sedmnáct, Viktorie. Poslední rok, co jsme dá se říct děti. Věř na zázraky.'' Šeptne a a pohladí mě po zádech.
,,Máš ve všem pravdu, Jeremy. Poslední rok víry...'' Řeknu a usměji se. Ztratila jsem tolik let...
Moc děkuji za 3K přečtení a každou hvězdičku nebo komentář, co mi dáte❤
ČTEŠ
24 days✔️
Short Story,,Nenávidím Vánoce." Řeknu a zhnuseně nakrčím nos. ,,Jestli nenávidíš Vánoce, tak nenávidíš mě." Řekne chlapec za mnou. ,,Už to tak bude." Šetptnu a pokračuji v chůzi. ,,Dej mi dvacet čtyři dní a Vánoce si zamiluješ." Odvětí chlapec a podá mi ruku. ...
