Light

Kapitola 5.

Předemnou se rozprostírala kamenitá krajina. Stejná jako ve snu.

Posadila jsem se na mech. Počkáme. Nevím na co, ale počkáme. Ben mi stál na ramenou a opíral se packama o mojí hlavu. Něco mělo přijít a já chci vědět co.

Seděla jsem na měkkém mechu. Ben slezl z mých ramen s sedl si mi do klína. Ale uši měl pořád připravené. Nestáhl je jako obvykle. Věděl snad co příjde? Usla jsem.

Probudila jsem se v noci. Měsíc byl nádherně vidět. Ben mi spal na klíně. Pod měsícem se rýsoval obrys vysutého kamene. Musela jsem se zasmát. Tohle nemůže být možné. Koukla jsem se ne Bena. Zvedla jsem hlavu a na vysutém kamení se objevila černá silueta vlka. Zavyl. Z kraje se ozývali odpovědi. Sledovala jsem to s údivem stejně jako ve snu.

Otočil hlavu na mě. Na místě jsem ztuhla. 'Co mám dělat? Co mám dělat?' Ben se za mě schoval. Pomalu jsem začala vstávat. 'Žádné prudké pohyby!' Opakovala jsem si v duchu.

Koukla jsem se za sebe na Bena. Schovával se mi za nohu. Hlavu jsem otočila zpátky k měsíci, vlk tam už nebyl. Zamrazilo mě. 'Kruci...co teď!'

Stála jsem na místě a koukala do tmy jak se ke mně přiblužije tmavá silueta vlka. Stála jsem jak přikovaná. Nemohla jsem se hýbat...vůbec.

Šel klidným krokem. A koukal přímo na mě. Přibližoval se blíž a blíž. Byl větší než jsem myslela - byl vysoký jako já. Začínala jsem se bát ještě víc.

Došel ke mně a zastavil se. Koukal na mě svýma modrýma očima. Hlavu měl tak vysoko jako já a já jsem hodně vysoká. Srst měl šedo bílou. Koukali jsme na sebe několik minut, které se zdály jako hodiny. Čekala jsem co udělá a on čekal co udělám já.

Po dlouhém čekání se poklonil. Do jeho měkké srsti proudil vítr. Poklonila jsem se také. Zvedl hlavu a udělal krok dopředu, nic jsem neudělala. Strčil do mě hlavou. Klekl si a hodil hlavou ať nasednu. Zamyslela jsem se. 'Mám ho poslechnout? Co když mi něco udělá. Stejně nemám kam jít a vypadá, že mi ublížit nechce.' Poslechla jsem a vyskočila jsem mu na záda. Trhl sebou a rozeběhl se.

Vítr mě štípal do tváří. Špína mi lítala do očí a já byla donucena je zavřít. Cítila jsem jak se podemnou vlk pohybuje. Jak mu nohy kmitají dopředu a dozadu. Musíme běžet hodně rychle. Bylo těžké se na něm udržet, ale nějak jsem to zvládala.

Ben se drápy držel kalhot a pomalu jsem cítila jak mi je zařezává do kůže. Nijak extra to nebolelo, ale bylo to hodně nepříjemné.