Kapitola 6.

8 2 2
                                    

Běželi jsme asi hodně dlouho, protože jsem za obzorem zahlédla pár paprsků slunce, které začaly pomalu barvit kraj na zeleno.

Krajina před námi nebyla nijak zvláštní, louky a kopce. Konečně tu nebyli žádné lesy. Lesů jsem už měla, po minulých zkušenostech, plné zuby.

Pevně jsem se držela vlkovy srsti. Začal zpomalovat a já pomalu, ale nejistě pouštěla jeho hebkou srst. Měla jsem chuť do ní zabořit, jako do obrovského chulapatého medvídka.

Zpomalil úplně a už šel jenom krokem. Pustila jsem se a vzpřímila se. Koukala jsem okolo sebe, jestli neuvidím něco neobvyklého, proč vlk začal zastavovat, ale nikdy nic.

Šel klidným jistým krokem a dával pozor abych nespadla, snažil se tolik při chůzi nehoupat, ale moc se mu to nedařilo, protože jsem málem několikrát spadla.

Ben se konečně uklidnil a sebevědomě mi vylezl na záda, odkud samozřejmě s jeho šikovností při prvním hrbolu spadl. Naštěstí se chytil mého dlouhého rukávu a nespadl úplně.

Zahli jsme a mířili mezi několik málo křovin. Vlk hodil hlavou a naznačil, že mám slézt. Poslechla jsem. Stála jsem na zemi vedle obrovského vlka a čekala, čekala na to co udělá. Podíval se na mě svýma modro-tyrkysovýma očima a kývnul. Kývla jsem také. Přistoupil k jednomu z křoví a odstrčil větve a listí, které odkrylo díru - vlez do malé vlčí nory.

Sklonila jsem se na čtyři a vlezla do vchodu. Tunel se rozšířil s já se posadila a zbytek sjela po zadku.

Dopadla jsem na měkký mech a na záda mi spadl Ben. Otočila jsem se na něj, ale dělal jakoby se nic nestalo. Rozhlédla jsem se kolem sebe.

Byla to velká nora, to se musí uznat. Byl tu pelíšek z mechu a trávy a malá díra v zemi, která byla také vystlaná mechem a trávou. Přistoupila jsem blíž a v prohlubni se nacházela tři malá vlčí mláďata, která samozřejmě spala, jako většina dětí touhle dobou.

Otočila jsem se a viděla vlka jak se plazí malým otvorem dovnitř. Bylo docela vtipné pozorovat, takhle vznešené zvíře, plazit se malou uzounkou dírou, do které se pomalu nevešlo. Musela jsem se zasmát, když dopadl s žuchnutím na zem do mechu.

Hned se otřepal a dělal, že se nic nestalo. Zahnala jsem nutkání se zasmát. Udělal pár ladných krok k prohlubni s vlčátky a vzorně je zkotroloval.

Odešel dál do nory a hrabal a přendaval veliké lupeny listů. Po chvíli ucouvl a sklonil hlavu. V zemi byla díra, vzorně vystlaná listím. Poklonila jsem se a vlk se vrátil k vlčatům.

Pomalu jsem se sklonila a sedla si do "pelechu". Byl na dotek měkký. Určitě se v něm bude dobře spát. Položila jsme se a koukala do stromu. Víčka mi únavou ztěžkly a zavalily moje světle modré oči.

You've reached the end of published parts.

⏰ Last updated: May 12, 2017 ⏰

Add this story to your Library to get notified about new parts!

LightWhere stories live. Discover now