Purple Guy-Story

Díl 22. Tak dlouho...

Mysleli jste si že to skončí? To bych nedopustila. Už dlouho mám rozvrhnuté jak to bude pokračovat dál teda...v hlavě a to hrozně dlouho. :) Jestli se někdo nachytal že je to konec...taak....se už nemusí bát. :D

Gareth, nikam nikdy neodešel, nemohl. Nevěděl totiž jak, zůstal uvězněný v sám sobě, kde viděl jen tmu a prázdno. Cítil se...porouchaný, cítil se...osaměle. Jediné co mohl dělat bylo přemítání nad rodinou, mámou...Holly. Seděl na zemi se svěšenou hlavou, jeho vlasy už zůstali černé a padali mu do tváře. Ale najednou něco ucítíl, něco se blížílo. Vstal a začal se rozhlížet. Něco zahlédl v dáli, jakési světlo. Čím dál víc se blížilo k němu a nakonec ho oslepilo. Gareth se probudil.

Gareth: Kde...kde.

Vůbec to nechápal. Jak to, že je zpátky mezi živými?! Byl v jakémsi starém skladu a když se rozhlédl, viděl okolem sebe hromadu matiček a krabic s náhradními díli pro animatroniky. Gareth se podívá na své ruce, byly rozedřené až do masa. Dokonce mu chyběly nějaké nehty. Radši od ruk odvrátil zrak a začal se rozhlížet. Hrozně se bál a cítil se víc v nepořádku, než se kdy mohl cítit. Opatrně se zvedl a začal se pomalu šourat ke dveřím aby je otevřel. Ale najednou šlápl na jednu ostrou součástku a ta mu projela skrz nohu. On se jen podíval a prohlédl si svoji nohu. Necítil vůbec nic, žádnou bolest, ani že by to bylo trochu nepříjemné. Podíval se jen proto, protože uslyšel, jak mu projíždí nohou. A najednou mu to došlo. Už není člověk, je z něj zrůda. Trochu se pousmál a šel dál, otevře dveře a rozhlédl se. Golden Freddy...pryč, Springtrap...pryč. Všechno bylo staré, na zemi ležely asi dvě hnijící krysy a pár jejich kostí. Stěny se loupaly, na některých místech byla podlaha se stěnou trochu prokousaná a rozrytá od krys. Všechno mu bylo v ten moment jedno. Stejně jako krysa která přišla k jeho noze a zahryzla se mu do prstu. Trochu ji kopl a krysa ihned utekla. Něco s ním není v pořádku, cítí se prázdný, bez emocí, bez ničeho co obsahuje lidskost. Výjde schody nahoru a rozhlédne se. Přes trochu zabušené okno prkny uvidí že je noc a k tomu se okolem něho rozlíhá prázdná místnost, která kdysi bývala plná šťastných dětí a hlavně animatroniků. Vzpomněl si na ten den, co tu byl poprvé s Holly. Chtěl se porozhlédnout, udělá jen pár kroků a šlápne na pár střepů, neubrání se podívat odkud jsou. Uvidí dlouhé zrcadlo, na jednom místě prasklé a zároveň bylo celé zaprášené. Rukou přejede přes zrcadlo aby se zbavil vrtsvy prachu a uviděl sebe. Byl naprosto zdevastonaný, kůže se mu loupala po celém tělě, někde kůže nebyla vůbec. Jeho tělo jen zahalovali staré a roztrhané hadry, nemohl tomu uvěřit. Když se viděl puklo mu u sdrce a musel se opřít. Ale na místo zoufalství, přišel smích. Připadal si jako blázen, ale to přece je, kolik let asi byl uvězněný? Jeden, nebo tři a nebo dokonce pět let? Už to nedokázal počítat. Stejně jako příjmout to, že je zrůda. Ale čím víc se smál, tím víc začal věřit že je.

Gareth: Už nejsem člověk, už nikdy nebudu.

Podívá se na jednu ze svých ruk a odrhne cár rukávu. Uvidí, jak mu chybý nepartná část masa a místo kosti, měl zrezivělou kovovou paži.

Gareth: Jsem animatronik...

Trochu se uchechtl, ale z uchechtnutí se stal další smích. Snažil se pomalu uklidnit a nakonec se vydal ven. Zrovna před chvílí zmeškal velký liják. Otočil se k pizzerii, která už byla dávno opuštěná, stará a nezachovalá. Vedle vchodových dveří si šiml cedule s nápisem ,,Budova na zbouraní, prosím nevcházet, velké riziko zranění''. Chvíli se na nápis díval jako zhypnotizovaný, nakonec odvrátil pohled a šel dál, vůbec nevnímal lidi okolem sebe. Někteří se po něm dívali jako na vyvrhelce a někteří se snažili jeho přítomnost nevnímat. Když procházel okolo mladých dívek, jedna znejistěla.

Dívka: Hej, děje se něco? Slyšíte mě?...

Gareth je vůbec nevnímal a šel dál, jen slyšel jak jedna z nich si z něj udělala srandu. Gareth ucítí že mu něco vlkého teče pod nosem, zastaví se a setře to pryč. Byla to krev, věděl že se necítí zrovna nejlépe. Cítíl...hlad. Byl slabý, ale neudržitelný. Když ale šel dál, omylem štouchnul do jednoho muže, který se po telefonu s někým hádal.  Jeho telefon spadl a sjel dolů po proudu vody přímo do kanálu.

Muž: Hej, ty! Zaplatíš mi to, je ti to jasný?!

Gareth jde dál, vůbec ho nevnímá. Muž se ale nenechá ignorovat, příjde k němu a drapne ho za rameno.

Muž: Kam si myslíš že jdeš ty spratku?!

Gareth se k němu otočí, popadne jeho ruku kterou ho drží a z ničeho nic se mu zakousne do krku. Muž jen stojí, je v šoku a nemůže se vůbec hýbat. Gareth jen slyší vystrašený křik mladých dívek a mluvení vystrašených lidí kolem. Gareth mu pomalu vysával krev, zatímco muž bledl. A čím víc Gareth pil, tím víc se mu zlepšovala pleť, hojily se rány a cítil se o mnoho lépe. Odtrhl se od muže a nechal ho spadnout na zem. Gareth se jen podíval na své ruce a připadal si, jako kdyby je měl celé od krve. Místo toho aby utekl a zachránil si život, stál na místě, díval se do země a slyšel sirény, které vydávali policejní auta a záchranka. Ale k tomu slyšel šepot který se měnil na srozumitelná slova, ten hlas mu byl známý, ale odkud. Jediné co mu ten hlas ale říkal bylo ,,Dobrá práce, Garethe....''