Purple Guy-Story

Díl 25. Rozsudek

Gareth se už nebránil, nemělo to cenu. Nemohl je přece všechny zabít jen tak, kdyby to udělal, nikdy by si to neodpustil. Garetha mezi tím ošetřili a vyndali mu kulky z ran. Ani nepípl nebo necukl a to doktora trochu děsilo. Doktor nechá Garetha ošetřovat sestrou a příjde blíže ke Gordonovi a Millerovi.

Doktor: Co vaše rána?

Miller už měl dávno zašitou a ošetřenou ránu na krku. Projistotu mu dali i záplatu, aby se mu do rány nedostala infekce.

Miller: No, není to nic moc. Když víte že tohle dokáže takový kluk.

Gordon:  Co dokáže? Spíš nechápu jeho neschopnost cítit bolest. Normální člověk by se svíjel jako had, ale on, ani nemrkl.

Doktor: Všiml jsem si, mám proto podezření že trpí vzácnou chorobou HSAN, což je otupení všelijakých nervů v těle. Což znamená že nemůže cítit žádnou bolest.

Gordon: To mi chcete říct že je z něj  nějakej podělanej Terminátor?!

Doktor: Svým způsobem ano. Ale Terminátor neměl zase žádné city.

Miller: Jak to myslíte?

Doktor: Nedivým se že ten kluk je mimo. Bolest je jeden z důležitých prvků který člověk má, je důležitá, protože nás nutí nedělat věci, které by jsme neměli. Jako třeba probodnout si ruku. Ale ten kluk...ten se může bodat do ruky jak chce a díky tomu si bude připadat ještě víc jako chodící mrtvola.

Gordon: Vy se ho zastáváte? Kluka který zabil jednoho muže a skoro i mého parťáka??

Doktor: Tak se zkuste alespoň do něj vžít. Neříkám že je nevinný, ale zkuste přemýšlet nad tím, jaké to je necítit bolest a přitom cítit tolik emocí které vám pletou vaši hlavu... Musím si ještě něco vyřídit. Rád jsem vás poznal pánové.

Doktor odejde a Gordon jen protočí oči.

Miller: Víš jak říkal o tom muži.

Gordon: Myslíš toho Vincenta. Měli by jsme si toho zjistit víc, Vincentů na světě je tak asi miliarda a hlavně si může jenom tak říkat.

Miller: Možná by jsem si s ním měli promluvit.

Gordon: Ne, to je v pořádku, já jdu. Běž si raději trochu odpočinout, dneska toho na tebe bylo moc.

Miller: Tak dobře, ale nevybuchni zase.

Gordon: Pokusím se.

Gordon se na něj trochu pousměje a Miller odejde pryč. Gordon se podívá na Garetha a rozhodne se k němu jít. Sestra od něj už dávno odešla a místo ní se dostavil policista aby ho ohlídal.

Gordon: Takže budeš už mluvit kluku? Třeba jak se jmenuješ?

Gareth: Zatím si nemůžu vzpomenout, ale klidně mi říkejte G.

Gordon: Nejsi nějak přátelský na to, že jsi skoro ukousl krk mému parťákovi?

Gareth: Nemohl jsem si pomoct.

Gordon: A proč?

Gareth: Víte jak chutná krev Gordone? Je celkem sladká, ale ne zas tak jako med, je prostě...jiná.

Gordon: Proč mi to říkáš?

Gareth: Protože už nemá cenu nic tajit. Stejně mě znovu najdete, stejně mě znovu chytíte. Tak proč teď tajit pravdu, která vám stejně bude připadat šílená.

Gordon: Tak mi řekni vše co víš. Proč jsi ho zabil?

Gareth: Byl jsem hladový, zničený, nemohl jsem si pomoct. Díky tomu jsem se dal dopořádku.