Right Now (CZ)

Chapter 32.

Po odpoledce se mnou Harry počkal před školou.

"Zeptáš se teda?" Usmál se.

"Když ne dneska, tak zítra určitě." Oplatila jsem mu úsměv.

Harry přikývl a krátce mě políbil na rty.

Přijela mamka a Harry mě na rozloučenou pevně objal. Nasedla jsem do auta a naposledy mu zamávala. Celou cestu jsem přemýšlela, jak se jich zeptat. Bylo mi to docela trapné. Raději jsem se neptala, když máma řídila a odložila jsem to na jindy.

Odpoledne jsem se jen tak poflakovala a večer strávila u televize v posteli.

Ve středu ráno se Harry hned zajímal, jestli mi rodiče dovolili u něj přespat. Když jsem mu vysvětlila, že jsem se ani neptala, nahodil falešný smutný pohled.

Dopolední vyučování mi připadalo jako věčnost a byla jsem ráda, že můžeme jít na oběd. Niall si od nás odsedl k Amy a my tři si povídali.

"Jak vlastně dopadly tvoje první jízdy?" Zeptala jsem se Nicol.

"No...upřímně? Příšerný! Myslela jsem, že toho chlápka z autoškoly zabiju. Pořád mi říkal, že všechno dělám špatně a bla bla bla." Protočila očima.

"Musí ti do toho kecat, nebo se chceš vybourat?" Ušklíbl se Harry.

"Však já počítala s tím, že mě bude poučovat, ale aby mi po každém ujetém metru něco vytýkal...." Nicol se zhluboka nadechla a hodila rukama.

"Zayn mi povídal o tomhle chlápkovi a říkal, že je v pohodě, a že se nemám čeho bát." Odfrkla si.

"Třeba budou další hodiny lepší." Povzbuzovala jsem ji.

"To doufám." Zamumlala.

"A co vlastně Niall a Amy?" Mrkla jsem na ně.

"Amy se pořád trochu stydí a ani se jí nedivím, po tom co si z ní celý první měsíc dělali všichni srandu." Řekla Nicol.

"Jakto, že jsme si toho nevšimli?" Otočila jsem se na Harryho.

"Protože jste nespustili oči jeden z druhého." Ušklíbla se Nicol a já do ní pod stolem kopla.

"Ne, protože jsme dělali tohle." Opravil ji Harry, natáhl se ke mě a začal mě líbat.

"To si děláte srandu, ne?" Zasténala Nicol a Harry na ní zvedl prostředníček.

Štouchla jsem do něj, ale on se mi jen zasmál do pusy a pokračoval.

Po chvíli jsem se odtáhla, protože mi bylo trapné, že naproti nám Nicol jen tak sedí a obědvá.

O polední přestávce jsme i s Niallem zalezli do kavárny.

"Nevadí ti, že jsi s námi a ne s Amy?" Ujišťovala jsem se.

"Ne. Amy odešla na celou přestávku domů." Vysvětlil.

"Oh." Přikývla jsem.

Kluci s námi zůstali až do konce přestávky. Povídali jsme si o Amy a Niall se skoro pořád usmíval. Nicol nám vyprávěla nějaké šílené historky, co zažila se Zaynem a my s Harrym jsme jenom poslouchali. Nakonec jsme se s nimi s Nicol rozloučily a šly na tělák.

Odpoledne bylo docela chladno, takže nás Rodgers vzal jen do tělocvičny a hrály jsme přehazovanou. Pamatuju si, jak jsme s Liamem hráli volejbal a tohle bylo vlastně něco podobného, akorát jsme míčem házely.

Mamka mě vyzvedla na čas a celou cestu mi vyprávěla o novém grilu.

"Je už skoro hotový, ale pořád tam má táta nějaké pomocníky." Podívala se na mě a já otráveně vydechla.