Right Now (CZ)

Chapter 29.

V neděli mi Harry napsal, že jede do Holmes Chapel a vrátí se až večer. Napadlo mě vyrazit na nákupy, protože bych si chtěla koupit nějaké teplejší oblečení. Zavolala jsem Nicol a domluvili jsme se, že v jednu hodinu máme sraz u Olympie.

Naobědvala jsem se a dala nádobí do myčky. Převlékla jsem se do džínsů, tílka a svetru. Vzala jsem si mobil, peněženku a tašku. Rozloučila jsem se s mamkou, obula si conversky, oblékla bundu a vyšla ven.

"Ahoj." Pozdravila mě Nicol s úsměvem.

"Čau." Oplatila jsem jí úsměv a vešly jsme dovnitř.

"Tak kam zajdem nejdřív?" Zeptala se.

"New Yorker?" Navrhla jsem a ona přikývla.

Strávily jsme tam asi hodinu, možná víc. Koupila jsem si nový černý kabát s páskem u pasu, bílou šálu, asi troje různé zateplené legíny a černou beanie s bambulí. Nicol si vybrala dlouhý svetr a zateplené legíny.

Pak jsme se šly podívat na boty. Šly jsme do Deichmannu a já si zkoušela kozačky. Nakonec jsem si koupila černé válenky, protože byly teplejší a pohodlnější. Nicol si taky koupila válenky, ale šedé.

Doufala jsem, že jsem si nakoupila všechno, co jsem chtěla, protože mi už nezbývalo moc peněz.

Kolem čtvrté hodiny jsme dostaly hlad, tak jsme zašly do KFC. Sedly jsme si ke stolu a povídaly si.

"Co jsi včera dělala?" Zajímalo Nicol.

"No...odpoledne jsem byla s Liamem a Harrym." Odpověděla jsem.

"Liam je dost hezkej! Viděla jsem fotky na facebooku..." Zasnila se Nicol a já do ní se smíchem šťouchla.

"No co?" Ušklíbla se. "Ty jsi s ním nechodila?" Zvedla na mě obočí.

"Ne, byli jsme a jsme jen kamarádi." Usmála jsem se.

"Jak jste mohli být jen kamarádi? Je k sežrání." Slintala Nicol.

"Znám ho už od dětství a spíš ho beru jako bráchu." Pokrčila jsem rameny. "Navíc...měl holku." Dodala jsem.

"A ty jsi s někým kromě Harryho chodila?" Zeptala se.

"Vlastně ne. Jasně, ve školce jsem měla svou první dětskou lásku, ale Harry je můj první opravdový kluk. Miluju ho." Ušklíbla jsem se na ni.

"Kdy si budeš dělat ten řidičák?" Zajímalo mě.

"No...včera jsem se byla zeptat a prý budu moct začít, kdy se mi to bude hodit." Rozzářila se. "Takže od zítřka se budu učit řídit auto!" Zasmála se.

"Tak to je paráda!" Smála jsem se s ní.

"Hodiny budu mít vždycky, když nemáme odpoledku a někdy i o víkendech. Chci si ty hodiny, co musím mít naježděné, co nejdřív odjezdit, abych mohla udělat závěrečné zkoušky a nakonec dostala řidičák!" Vysvětlovala nadšeně.

"To mě pak budeš moct vozit do školy co?" Ušklíbla jsem se.

"Když na mě budeš hodná..." Zasmála se a já do ní šťouchla.

Dojedly jsme a venku už byla tma. Vyšly jsme před Olympii, rozloučily se a rozešly domů.

Svítily jen pouliční lampy a musím říct, že jsem měla docela strach. Uslyšela jsem za sebou kroky a hned jsem zrychlila. Ten někdo mi byl čím dál blíž a mě naběhla husí kůže.

"Zoe?" Oslovil mě a já poznala jeho hlas.

Zastavila jsem se a otočila.

"Co chceš Steve?" Zeptala jsem se odhodlaně.

"Omluvu!" Vyprskl na mě.

"Jsi na mol?" Zamračila jsem se.

"Možná, ale to je fuk!" Ušklíbl se.

"Ty chceš moji omluvu?" Skřížila jsem ruce na prsou.

"Za Harryho, že mi dal přes držku a za tebe. Pokud si dobře vzpomínám, tak ta facka nebyla moc hezká..." Zašeptal a přišel ke mě blíž.

"Nech mě bejt!" Řekla jsem mu, odstoupila od něho a otočila se na odchod.

"Ne tak rychle lásko..." Hnusně se zasmál, když mě chytl za zápěstí a přitiskl si mě k sobě.

"Řekla jsem ti, nech mě být! Vykřikla jsem a snažila se mu vykroutit z pevného sevření.

"Nikam nepůjdeš! Teď tady nemáš Stylese, aby tě chránil." Znovu se zasmál, přimáčkl mě zády k plotu nějakého domu a chystal se mě políbit.

"Harryho ne, ale ještě pořád jsem tu já!" Křikl Liam a Steva odtáhl ode mě pryč.

"A to je zase kdo? Ty máš nějakou armádu bodyguardů, nebo co?" Ušklíbl se na mě.

"Vypadni odsud." Řekl Liam klidně.

"A co když se mi nechce?" Usmál se Steve.

"Pak půjdeme my, ale ty jí už dáš pokoj." Informoval ho Payno.

Přitáhl si mě k sobě a šel se mnou po chodníku cestou až k mému domu. Steve za náma naštěstí nešel.

"Co tady ještě děláš? Neměl jsi být na cestě do Londýna?" Zeptala jsem se.

"Ještě si stěžuj, že jsem tady." Ušklíbl se na mě a já se pousmála.

"Už jsem se chystal, že pojedu, ale pak jsem uslyšel křik. Šel jsem se podívat a viděl tebe a toho idiota." Vysvětlil.

"Děkuju, že jsi ho ode mě odtáhl a taky, že jsi ho nezbil." Poděkovala jsem mu, když jsme byli u nás před domem.

"Možná, jsem mu měl jednu vrazit. Tohle by si k tobě neměl dovolovat. K žádné holce." Řekl Liam.

"Budeš mi hrozně chybět, Payno!" Pevně jsem ho objala.

"Ty mě taky Zoe." Objal mě kolem pasu.

"Pozdravuj Jessicu." Usmála jsem se na něj, když jsem se odtáhla.

"A ty Harryho." Mrkl na mě.

Naposledy jsme si zamávali a já zmizela ve dveřích. Šla jsem se převléct do pokoje a tašky s věcma dala na podlahu. Nedokážu si představit, co by se stalo, kdyby Liam nepřišel. Zůstal by jen u líbání? Radši se nechci domýšlet, co by se dělo...

Bylo něco kolem půl šesté. Převlékla jsem se a rozhodla se zavolat Harrymu.

"Ahoj baby." Pozdravil mě.

"Ahoj Harry." Oplatila jsem mu pozdrav.

"Jak jsi se dnes měla?" Zeptal se.

"Nakupovala jsem s Nicol a potkala Liama. Pozdravuje tě." Rozhodla jsem se, neříct Harrymu o Stevovi. Nechci ho zbytečně rozčilovat.

"Tak to jsi měla nabitý program." Poznamenal.

"A co ty? Jak se má Anne a Gemma?" Zajímalo mě.

"Mají se fajn. Vlastně jsem byl celý den jen s nimi. Mamka udělala oběd, povídali jsme si, zašli na procházku...znáš to, prostě obyčejný nudný den s rodinou." Zasmál se. "Jo a obě dvě tě pozdravují. Mamka tě zve, abys zase někdy přijela, když budeš chtít." Dodal.

"Taky je ode mě obě pozdravuj. Přijela bych moc ráda, někdy to domluvíme." Souhlasila jsem.

"Zoe! Večeře je hotová." Volala na mě mamka z kuchyně.

"Harry promiň, ale musím končit. Mamka mě volá k večeři. Ahoj zítra." Rozloučili jsme se a já to zavěsila.

Navečeřela jsem se, osprchovala a začala se přehrabovat v nových věcech. Odstřihala jsem cenovky a donesla všechno oblečení k pračce. Válenky jsem dala do botníku v chodbě.

Večer jsem se s mamkou a taťkou koukala v obýváku na nějakou novou pohádku. Lehnout jsem si šla už kolem půl desáté, protože jsem byla docela unavená.