Green

6. "Sladký" domov

A tam nic zajímavého. Táta seděl v obýváku, četl noviny. Mamka se snažila něco dělat s počítačem, apsolutně s ním neumí. Patrick zkoušel s kapelou, vážně jim to nejde. Carrie si lakovala nehty a James s Arturem lítali po domě. Ema s Mikem si hrály na piráty, Ema vždycky byla víc kluk. Jediná, má tříletá sestřička Tanya, která když jsem vstoupila do dveří zakřičela „Lailo! Ty už si pšijela to je supel, stlašně jsem se těšila.” „To asi jediná," zamumlala jsem. Ostatní se zmohly jen na prosté: „Ahoj". Naštvaně jsem odešla do pokoje.
Najednou do pokoje vtrhli Ema s Mikem. „Wohoou, piráti tě zajmou, budeš náš rukojmí!" lekla jsem se, ale stejně jsem neměla nic lepšího na práci, tak jsem je nechala. „Spoutat!" zavelela Ema, v tom klobouku vypadala úchvatně. „Ano paní kapitáne," odpověděl Mike. Furt ještě neuměl pořádně mluvit. Spoutali mně provázkama, docela to řezalo a odvedli mě dolů do komory s košťatama. „Tak a tady budeš, podklukovníku, hlídej u dveří!" „Ano, paní kapitáne." Za dvacet minut jsem začala potřebovat na záchod „Miku, pusť mě, jenom si skočím na záchod a vrátím se slibuju." „No jasně Lailo, a pak nám utečeš a já dostanu padáka, to tak radši mlč, za chvíli přijde paní kapitán a pujdeš makat." To snad nemůže být horší. Najednou se z kuchyně ozve: „Oběd, děcka! ". Jo jo může to být horší. „Už letím," zakřičel radostně Mike. „A co já?" ptala jsem se marně, ale asi mě neslyšel. Naštěstí jsem se dostala z toho provazu, ale ty pézetka zamkli dveře. No alespoň doufám, že mě pustí, až si někdo u oběda vzpomene, že tam nejsem.
                         *****
Nevzpomněli. Za hodinu se dveře otevřely a tam Ema s Mikem. „Vzít nahoru k nám do chatrče!" zavelela Ema. „Co? Do jaký chatrče?" zeptala jsem se polekaně, Ema byla schopná čehokoliv. „Neboj, myslí náš pokoj," ujistil mě Mike. Došli jsme nahoru, do pokoje Emy a Tanii. Něco si tam šuškaly, ale nevydržela jsem to. „A jak to že se po mně neptali u oběda?" „Ptali, ale my jsme jim nakecaly, že jsi naštvaná a uražená a že dřepíš v pokoji," odpověděl hrdě Mike. "To vám teda pěkně děkuji, ted mám hlad a ještě si myslej, že jsem uražná" naštvaně jsem se na ně podívala. "No, možná tě pustíme, ale to nám musíš něco slíbit" povídala důležitě Ema a při tom se procházela tam a zpátky po pokoji. "Co?!" zeptala jsem se jich " uklidíš nám oběma pokoje a to pořádně žádné podvádění a pak tě možná pustíme" řekla mi Ema s myšlenkou, že jim to splnim. "No tak na tohle můžete rovnou zapomenout , okamžitě mně pusťte!" křičela jsem na ně. V tom najednou přišla do pokoje chůva "Neviděli Jste Lailu? Á ty si tady a co to máš na sobě i hned si to sundej a jdi se najíst!" poprvé jsem byla ráda že chůva překazila nějakou jejich lumpárnu. Obvykle to totiž byly lumpárny určené mím starším sourozencům a to se mi líbilo.
                      *****
Po obědě a hodinovém výslechu od táty, proč je byla uražená a proč jsem nebyla na obědě se najednou z pracovny ozve "No kur.. cinál , no a všechno je v prd... čicích" to byla mamka vždycky se snažila nemulvit sprostě, ale když se vám vymaže vaše práce kterou děláte celý týden tak to nas.... štve. Radši jsem tam běžela. " A neukládala jsi si to vždycky večer když si ten počítač vypínala??" "Jo, to jo" "No tak vidíš tak si akorát stratila tu práci kterou si napsala dneska". Mamka mi poděkovala a já jsem šla nahoru. Po chvíli jsem uslyšela zvonit můj mobil, ale kde ho mám? Nemohla jsem ho najít.
Haleluja! Mám ho. Volá mi Dany. Dany byla moje nejlepší kamarádka ze základky a dlouho už jsme se neviděli. Vždy ji prosvítalo tmavě hnědými vlasy ranní slunko. Její zelené oči se vždy rozsvítily, když uviděla mého bratra Patrika, byl jenom o ročník nad námi. Domluvily že se sejdem. Vzala jsem si věci , řekla jsem tátovi kam jdu a odešla jsem.
                         *****
Po strašně moc super odpoledni s Dany jsem přišla domů asi v devět hned jsem vlítla do koupelny a pak hned do postele a Carrie na mně "Tak jak bylo na škole?" " Hmmmm šlo to  Dobrou".

Děkuji za přečtení❤
Děkuji moc didiska_sikova za úžasný cover❤

Budu ráda za jakýkoliv komentář ❤