Život s upíry 2-Ztráta paměti[DOKONČENO]

13.

Ai
Už je to týden a Viki se ještě neprobudila. Seděla jsem v pokoji a koukala do stropu,dole v obýváku teď řeší jak Viki probudit.

Rider
Byl jsem mimo nevěděl jsem co dělat. Po tom co nám vysvětlili jak to že jsem tenkrát nic z Viki necítil jako ze Shina a Carli.

Fleesback (nezabte mě za to jesli to je špatně)

,,Mám jednu otázku."  přihlásím se v tichu které vládlo v obýváku ,,Jak to že jsem tenkrát necítil z Viki upíra jako z vás?" všichni se otočili na Tsukinami a čekali co řeknou,slova se ujal Shin ,,Ten den co jsme ti dali Miu do péče se u nás něco stalo. Byl to normální den,Mia si hrála s námi ve velkém sálu a matka si četla na křesle nedaleko nás." odmlčel se ,,Ten večer začal náš dům hořet a při tom na nás začali útočit. Doběhli jsme pro Miu která byla ve svém pokoji,popadli jsme ji a pospíchali pryč. Naše matka nám řekla že kdyby se něco takového stalo máme ji dát lektvar který ji zmrazí upíří vývoj jako byl u nás tím zmizel i její pach. Museli jsme ji zablokovat vzpomínky. Pak jsme utekli z domu a našli tebe. Ostatní už nejspíš znáte." a tak jsme se dozvěděli proč jsem z Viki necítil upíra.

Už chci aby se Vik probudila.

Viki/Mia
Byla jsem všude obklopená tmou nikde nic. Najednou mě místo tmy pohltila čistá energie,slyšela jsem známé hlasy ze všech stran,ale žádnému pořádně nerozuměla objevovali se mi před očima obrázky nejspíš vzpomínek. Uviděla jsem postavy všechny které mám ráda,rozběhnu se k nim a zastavím necelý metr od nich,natáhnu k nim ruce,ale oni zmizely...

Otevřu oči a snažím se pomalu si sednu,rozhlédnu se po pokoji který tak dobře znám. Přehodím své nohy přes postel a opatrně si stoupám,snažím se udělat první krok,ale to mi nevyjde a skončím na zemi. Po několika pokusech udělat krok se mi to povede a já se mužů rychle přemístit před dveře obýváku. Stojím před dveřmi kde se ozývají hlasy,bojím se je otevřít. Nadechnu se a vejdu,všichni utichnou a podívají se na mě ,,Ahoj." pozdravím své bratry a usměju se. Všichni se ke mě přihrnou a obímat mě.

Tak a poslední kapitola je tu...ještě epilog a konec. Doufám že jste si knížku užili a zatím pa uvidíme se u epilogu. Napište mi do komentářů jak se líbil druhý díl.

White