Ahoj jsem Izzy. Vlastně celým jménem jsem Izabela Riesnová. Budu vám vyprávět neobyčejný příběh vášně, strachu, zloby a lásky. Můj příběh. Začíná jako ten váš. Ani vy od vašeho života neočekáváte nic výjimečného...
Žila jsem si vcelku normální život 17ti leté prastěné holky ze střední Hillwoodské školy a rozhodně jsem si nemyslela, že se stane něco tak zvláštního a nadpřirozeného, že mi to překope život než stačím mrknout, ale stalo se a já toho rozhodně nelituju.
A čeho že? Jednoho prostého setkání...
Je pondělí, jak já ho "miluju"! Really je to můj nejoblíbenější den. Zase jdu do té příšerné budovy. Sedím na posteli a je mi jedno že mám skluz a nestíhám. Jsem unavená takže sebou zase šlehnu na postel. A kdo by nebyl! Když se koukáte do půlnoci na The Vampire Diaries. No co, ukamenujte mě, ty jeho oči jsou vážně úžasný, jako led a ten pronikavý pohled plný lásky, kterým se kouká na Elenu. Co? Přeháním? No tak je mi 17 no a? A on je to boží seriál, ale jedinej dement co na to kouká jsem já.....
,,Izabelo Riesnová!? Za pět minut ti začíná škola! A....u všech upírů! Ty si ještě v pyžamu! A dělej, šup."
,,Mamiiii, nech mě umřít v klidu! A co to máš s těma upírama?"
,,No, snažím se ti přizpůsobit slovník a teď dělej, nebo na tebe pošlu Klause."
,,Twl mamiiiiii!"křičím na ní z pokoje.
To to si dělá srandu. Jdu skočit, tohle není možný. Umírám. Je smrt dost omluvitelnej případ pro nedosatavení se do školy? Vyskočím z postele a jdu na sebe hodit černý džíny, vínový tílko a mojí oblíbenou černou motorkářskou bundu. Trochu se nalíčím a trochu znamená řasenka, linky a vínová rtěnka. Popadnu batoh a vyletím z domu. Kouknu se na mobil, no heh 10 minut se už učí. Nevadí. Pustím si do sluchátek Nightcore a jdu podél silnice směrem do centra města. Míjím les a cítím jak mě ofoukne vánek. Zavřu oči a představuju si, že létám a že mě vítr vynáší k nebesům. Když oči otevřu. Na silnici vydím převrácené auto a dvě těla ležet u něho, strhnu si sluchátka a dám se do běhu. Už jsem skoro tam. Odhodím batoh a běžím směrem k prvnímu tělu. Je to žena.
P-počkat.
,,Kristin?! Ó můj bože. To je matka Elis mé nejlepší kamarádky..." mluvím nahlas. Už nežije, vykrvácela na..emm.... Zavřu jí oči a pomalu přicházím k dalšímu tělu. Leží na zádech, připadá mi podvědomě, takže k němu natáhnu ruku, ale pak se zarazím.
,,Kurva, ale děláš si ze mně srandu!!??"
Čawky lidičky. Tak co první kapitolka? Dobrý?😁
Kdyžtak napište jestli by to chtělo něco navíc nebo co zlepšit
😂😂😂
Luce*
ČTEŠ
Upíří deníky, trochu jinak
Fanfiction,,Ahoj jsem..." ,,Jo, ahoj Damone." ,,Přistěhovali jsme se s...Co!?Poč-" ,,Mhmm s bratrem Stefanem, jo jo." ,,Jak to...Podívej se mi do očí..." ,,Kámo, tak to ti nevyjde, věř mi. A teď mi řekni jednu jedinou věc co nevím...krveholiku."
