Nevlastní bratr

18. kapitola

Vím, že je to asi divné, ale nevěděl jsem, co Em řeknu. Byl jsem už na cestě ke Carol a Davidovi, kde Em momentálně je, ale nevěděl jsem, jak to dát dohromady.
Po cestě jsem se ještě zastavil u kamaráda, kterému se narodila koťata, aby mi jedno prodal, měl jsem v plánu Em jedno dát. Vím, že nějaké kotě nic nezachrání, ale ona po něm touží už dlouho a chci jí udělat radost.

Bojím se, strašně se bojím. Toho, že mi Em nedopustí, toho, že už to nedám do pořádku, toho, že jsem o Em definitivně přišel. Už stojím před dveřmi a váhám, jestli zazvonit. Pořád jsem si opakoval, že bude všechno v pořádku a nakonec zazvonil.

Otevřel mi David, který mi stačil ještě v rychlosti vynadat, pak mě pustil dál a s Carol odešli, aby jsme měli s Em soukromí.
"Ahoj Emily." Podíval jsem se na ubrečenou holku přede mnou. Neodpověděla.
"Em, chci si s tebou promluvit." Ani nijak nezareagovala, pořád brečela a brečela. Nevěděl jsem, co dělat.
"Něco jsem si přinesl Emily." Em přestala brečet a podívala se na mě. Čekala, co se bude dít. S pod mikiny jsem vytáhl malé koťátko. (Média)
Em se rozzářily oči.
"To je pro mě?" Zeptala se Em opatrně.
"Ano, to je pro tebe." Podal jsem jí ho.
"Děkuju."
"Em, můžu s tebou mluvit?" Nechtěl jsem jí kazit radost, ale chtěl jsem to všechno vyřešit. Jenom slabě kývla a dál si hrála s kotětem.
"Em, nevím jak začít, ale chtěl bych se ti omluvit, za to všecho. Vim, že to nějaké kotě nezachrání, ale chtěl jsem ti udělat radost. Mockrát jsem ti ublížil a chci to napravit. Chci, aby jsi byla šťastná a netrápila se. Chci tu být pro tebe a stát při tobě, kdykoli budeš potřebovat oporu. Vím, že jsem se choval jako úplný vocas, ale to se od teď už nestane. Omlouvám se Emily."
Emily začala brečet, nechápal jsem proč. Položila kotě na gauč, zvedla se a šla pomalu ke mně. Objala mě a pak udělala něco, co jsem vůbec nečekal.
"Miluju tě Shawne, doufám, že už jsi to konečně pochopil." Zašeptala mi do ucha.
"Pochopil." Zašeptal jsem nazpět.
"Taky tě miluju a už ti neublížím."
"Co?" Zeptala se Em, jako by nevěřila.
"Miluju tě Emily Collins." Em se usmála a políbila mě. Byl to ten nejkrásnější polibek. Já a Em, konečně.
Em vzala do ruky naše kotě a usmála se a já s ní. Dala mu jméno, takové, jaké bych opravdu nečekal.

"Bude to Wonder."