Two worlds ✔️ [DOKONČENO]

3. Záchrana z hůry

Úzkou skulinou skrývající se mezi horami, proletí drak. Od pohledu není skulina vidět a ví o ní jen ten, kdo ji zná.

Na drakovi spočívají dvě těla. Jedno na hřbetě a druhé v drápech silných zadních končetin. Kamenným tunelem skály, se samými zatáčkami, se prodere až do jeskyně tak velké, že by se do ní vešlo jedno celé velké město a ještě by zbylo místo. U jejího stropu byla díra, která propouštěla světlo do oblého prostoru. Průrva umožňovala, aby se zde uchytily rostliny, které obklopovaly velké jezírko, blyštící se v paprscích procházejících z oné průrvy.

Kde je voda a rostliny, tam je život. Celá jeskyně se hemžila draky, jak mláďaty tak i těmi starými. Zářili všemi barvami, tvary, velikostmi...Všichni do jednoho přilétajícího draka pozdravili silným zamručením. I jezdcův drak takto odpověděl, ale jen jezdec pozdravil silným a dominantním skřekem.

Jezdec s drakem doplachtil k pravé straně jeskyně, kde byla vyvýšená plošina, tyčící se v půlce výšky jeskyně, s další menší jeskyní, jenž byla přestavěna na dřevěný dům. Dřevěná prkna vyplňovala mezery mezi kamennými stěnami.

Drak opatrně položil tělo na plošinu a teprve pak vedle něho dosedl celým tělem. Jezdec seskočil z jeho hřbetu a přešel, po pohlazení dračí hlavy, k nehybnému tělu. Poklekl a zkontroloval mu tep. Žil, ale měl vysokou horečku. Jezdec ho dotáhl až do domu, rozřezal mu tuniku i s košilí, co byla pod ní, a povalil ho na postel. Jeho černé vlasy se mu lepily k čelu a trhavě se mu nadzvedával hrudník. Jezdec se ujal ošetřování.

Namočeným cípem látky mu očistil kůži od zaschlé a tekoucí krve a jiných nečistot. Následně se zvedl a z poličky vzal nádobu. Přistoupil k lůžku, otevřel ji a počal roztírat lepkavou průzračnou látku na otevřené rány. Ošetřované tělo se sebou při každém styku s ránou trhlo. Ošetřovatele to i přes to neodradilo a pokračoval v roztírání. Hlavní tržná rána vedla od pravého ramene k levému pasu a druhá, hlubší rána se nacházela u levého ramene. Až byly obě rány pokryty silnou vrstvou ochranné látky, tělo pod jeho rukama se každou chvílí více uklidňovalo, až se nakonec ani nehlo a byly slyšet jen trhavé nádechy a výdechy, které nebyly pravidelné, ale stále se měnily.

Jezdec vyšel z příbytku a ponechal nehybné tělo osamotě.

Thomas prožíval ve snách noční můry. Vzpomínky, ať hezké, nebo špatné, se mu mezi sebou nelogicky promítaly. Všem ale dominovaly zelené oči a hlas. Pracně je chtěl k někomu zařadit...

...Nic.

Jen hlas a ty oči.

,,Utíkej odsud pryč! A neotáčej se!"

Vrátil se mu dávno ztracený sen, který se mu zdál v dětství. Opět utíkal zasněženou krajinou a za ním řvali draci. Krvežízniví draci, jak říkával jeho otec. Jeho syn mu věřil, něco mu ale v hloubi srdce říkalo, že to není pravda.

Pokaždé, když se na chvíli probudil, spatřil nad sebou postavu. Jeho oči nedokázaly zaostřit. Byly za jistým oparem, který ne a ne se rozplynout. Měl tolik otázek. Nikdy ale neměl dostatek sil, aby ze sebe vypravil jedinou větu, jedinou otázku...jediné slovo. Vždy upadl zpátky do spánku s hrůzostrašnými sny.

Jezdec ho celý týden a půl ošetřoval. Díky léčivé látce se rány rychle hojily. Bylo jen otázkou času, kdy se nemocný plně probere.

_______________________

Nazdar!

Neděle je tu a s ní i další kapitola.

Asi to udělám jak minule u Kung fu dragon, že kapitoly budu vydávat každou neděli ( No každou neděli nevyšla, to přiznávám, ale budu se snažit.... Snaha se cení, ne? :-) ).

A co zatím říkáte na příběh?... Já poslouchám.

Nerthiana